Jdete po ulici, ruce máte rozedřené do krve, jste bosí a nevíte, kde jste, jak jste se tam ocitli nebo proč tam jste, a už vůbec netušíte, kdo jste. Přesně ten úzkostný pocit zděšení, samoty a odcizení prožívá Samanta. Jsou jí představeni cizí lidé, jež mají být jejími rodiči, detektiv se jí stále ptá na dívku, která zmizela ve stejný den jako ona, ale stále je nezvěstná. Na rozdíl od ní… Vše jí připadá stísněné a vzpomínky se jí vracejí v podivných trhaných obrazech, ze kterých není schopna nic pořádně poznat.
Sam je tak proti své vůli vržena do světa, jenž býval jejím domovem. Jako bohatá holčička významných rodičů měla vše, o čem se každé obyčejné dívce může jen zdát. Krásného přítele, skvělou partu (která vlastně až tak skvělá nebyla), protivného bratra a nejlepší kamarádku Cassii, pro kterou by udělala vše. Jenže i tento skvělý svět má svůj háček. A v Samantiném případě jich je hned několik. Matka, která většinu času nic nedělá a pohrdá svým manželem. Přítel, který má víc tajemství, než pravdivých odpovědí. Nejlepší kamarádka, která vlastně ani nejlepší kamarádkou nebyla tak moc jako rivalkou prahnoucí po všem, co měla Sam. A samozřejmě Carson Ortiz.
Sam pomalu nachází pravdu o svém okolí, přetvářkách a povrchních kamarádkách. Pomalu se jí vracejí vzpomínky na onu noc, ze které se vrátila pouze ona. Ale co se tedy tehdy stalo? Kdo Cassii ublížil? Kdo je vrah?
Jennifer L. Armentrout je skvělá spisovatelka, o tom není pochyb. Její knihy by měl mít v knihovničce každý milovník New Adult žánru. Hlavní hrdinkou je ovšem v této knize výjimečně středoškolačka, tím se kniha řadí spíše pod Young Adult, ale i tam by se našlo pár omezujících situací.
Autorka ve svých knihách vždy využije nějakého toho dramatu a prvků thrilleru. Stejně tomu je i zde. Knize nechybí napětí, tajemno, různorodé a zajímavé postavy a nečekané zvraty i velké tajemství. A samozřejmě ani láska. Bez ní by to prostě nešlo.
Neohlížej se se tak pro mě stalo velmi lákavou knihou a musím říct, že splnila má očekávání… Ale. Přesně tak. I přesto, že se příběh četl lehce a utíkal před očima, jsem se nejednou přistihla, že protáčím panenky nad nesmyslným jednáním hlavní hrdinky, která sotva, co se dozví, kdo jsou její rodiče, kde bydlí, kdo je její bratr, už spokojeně sedí se svým přítelem, kterého vlastně ani nezná, na sedačce a vůbec jí nevadí jeho laškování a družení. Navíc mu bezmezně věří každé slovo, a pak se diví, když zjistí, že vlastně něco vynechal. Sam byla prostě naivní. Zmatená, milá, ale naivní.
Na druhou stranu autorka hezky vykreslila průběh vývoje osobnosti postavy se silnou diagnózou amnézie, což jsem oceňovala. Nicméně malých skulinek bylo v příběhu hned několik a při čtení působily rušivě. I konec, který pro mě měl být velkou záhadou, jsem odhadla už dávno předtím, než na něj vůbec došlo. To mě trošku zamrzelo, ale to se prostě stává.
Abych knihu a příběh shrnula, řekla bych, že nepatří mezi ty nejlepší autorčiny výtvory, ale i tak je to skvělé, pohodové, napínavé čtení, které pobaví, zamrazí a z Carsona Ortize se vám prostě rozbuší srdíčko. Neohlížej se rozhodně patří do té lepší půlky a zaslouží si ode mě čtyři hvězdičky. Takže pokud stále tápete a hledáte čtení k vodě, s Jennifer L. Armetrout (J. Lynn) se určitě nespletete!
Autor: Štěpánka Geryková