Další fotbalovou aktivitou Jiřího Vojkovského, se kterým se v koncem listopadu v Dom knihy konala beseda, je působení v obchodním a marketingovém oddělení Baníku Ostrava, přičemž knihu pokřtí hráč A týmu Daniel Holzer. Fotbalové stadiony Historie, fakta a příběhy evropských stadionů 2.
Pro velký úspěch první knihy o fotbalových stadionech z roku 2016 se autor Jiří Vojkovský rozhodl vydat navazující knihu o dalších významných fotbalových chrámech stojících na evropském kontinentu. Tato kniha nabízí náhled do prostředí více než 50 evropských stadionů, zachycuje jejich historii, přehled významných zápasů a další zajímavosti v podobě medailonků českých a slovenských hráčů, kteří ve své kariéře na daném stadionu působili. Kniha dále obsahuje komentáře autora z návštěv fotbalových stadionů, a navíc je okořeněna komentáři českých fotbalových osobností Milana Baroše, Marka Jankulovského, Reného Bolfa a Tomáše Ujfalušiho. Další fotbalovou aktivitou Jiřího Vojkovského je působení v obchodním a marketingovém oddělení Baníku Ostrava, v němž se s prvními třemi jmenovanými, bývalými reprezentanty a legendami Baníku, pravidelně setkává.
Kdy u vás vznikl tak velký zájem o fotbalové stadiony v Evropě?
Asi bych to datoval na rok 2006, kdy jsem poprvé navštívil pořádný stadion. Bylo to ve Skotsku, stadion Celticu Glasgow, kde bylo vyprodáno a zažili jsme tam úžasnou atmosféru. Tím vším to začalo a byl to impuls, kdy jsme postupně navštěvovali další stadiony v Evropě.
Jak vás překvapilo to pozitivní přijetí vaší první knihy?
Překvapilo mě to samozřejmě příjemně. Lidi si sami psali o další pokračování. Netušil jsem, že to bude mít takový úspěch, a proto se taky začala tvořit ta další kniha.
Co nového čeká čtenáře ve druhém dílu knihy?
Když začnu u první knihy, tak tam byly zajímavé komentáře Milana Baroše, který se stal patronem první knihy. Milan poskytl komentáře i k druhé knize, která byla okořeněna dalšími osobnostmi, jako je Marek Jankulovski, René Bolf nebo Tomáš Ujfaluši. Druhá kniha obsahuje asi 50 stadionů, takže je tam více obsahu než v prvním dílu.
Když jste zmínil ty obrovské osobnosti českého fotbalu, jak těžké bylo je přemluvit ke spolupráci?
Ti, co tam ty komentáře mají, s těmi to tak složité nebylo. Snažil jsem se oslovit více osobností, ale nakonec jsme se domluvili s těmito čtyřmi.
Vás osobně by bavilo udělat další díl o světových stadionech a jet tam třeba i na průzkum?
Určitě bavilo. V roce 2014 taková myšlenka i během MS v Brazílii byla. Ale i díky financím to nakonec nevyšlo. Ale určitě by mě to lákalo.
Máte v paměti, jak dlouho trvalo shromáždit všechen materiál a informace k napsání knih?
Řekl bych, že jeden rok, kdy jsem po večerech dával všechno dohromady.
Jak probíhá sběr všech informací k danému stadionu?
Dnes člověk využívá samozřejmě hlavně internet. Ale snažím se především využít svou osobní zkušenost. Řadu stadionů jsem viděl, snažil jsem se vše, co nejpřesněji popsat ze všech stran.
Co pro vás bylo úplně nejobtížnější při psaní obou knih?
Nejobtížnější bylo to samotné finále. První knihu zaštítilo kompletně nakladatelství. Druhou knihu jsem se rozhodl vydat úplně sám, takže to bylo opravdu náročné, hlavně ten poslední měsíc.
Na který stadion bylo nejtěžší se dostat?
Dneska to není zase tak složité, ale asi stadion Anderlechtu, kde se bylo možné na zápas podívat jen s lístkem koupeným na občanku s osobním odběrem.
Besedu moderovala: Sandra Procházková
