V poslední době se čeští autoři čím dál více pouštějí do experimentů na poli žánrů, které jim nejsou úplně vlastní. Tímto směrem se rozhodl jít i Josef Bernard Prokop, který má na svém kontě již dva díly poutavého historického románu o Karlovi IV. Tentokrát se přiklonil k detektivnímu žánru a přivedl na svět paní Grimmovou.Téměř na první pohled je znát obrovský vliv klasické literatury v čele s Agathou Christie. Nečekejte zástupy mrtvol, moderních vyšetřovacích metod ani příliš akční podívanou. V tomto případě se seznámíte s baronkou na penzi, což vypovídá samo za sebe.
Paní Grimmová je již téměř znuděná svým životem a tak se ihned vrhne po šanci zažít nějaké to dobrodružství. Policisté se k činu příliš nemají, tak co by si nestřihla roli vyšetřovatelky. Samozřejmě se nemůže opírat o moderní technologie a přístroje. Jejím hlavním pomocníkem bude především bystrá mysl, logické myšlení a někdy i prořízlý jazyk. Právě z tohoto důvodu se hodí přirovnání k slečně Marplové či Herculovi Poirotovi.
Děj se odehrává v malebném prostředí soukromého zámku. Na chvíli se můžete podívat do života šlechtických rodů a starodávného způsobu bytí. Většinu času pobudete buď přímo na samotném historickém objektu, nebo v přilehlém městečku a okolí. Toto prostředí s sebou přináší mnoho možností na využití a především značný prostor pro záhady a napětí. Vše samozřejmě v typicky postarším duchu. Novodobých prostředků se opravdu dočkáme jen výjimečně. Ze stránek na nás dýchají staré knihy, velké zámecké prostory i lehký náznak byrokracie.
Samotná detektivní práce probíhá především podle starších zvyků. Velký důraz je kladen na časté rozhovory. V tomto případě se nejedná o výslechy, ale spíše přátelské porady a zjišťování faktů. Značná část případu zasahuje do minulosti, takže i tentokrát se autor vrací zpátky v čase. Holt mu doby zámků a šlechticů jsou asi milejší. Někomu mohou chybět potoky krve a násilí. Tahle kniha je prostě určena pro příznivce klasické detektivky.
První polovina má maličko pomalejší rozjezd. Sice se brzy objeví desetiletí stará mrtvola, ale pořádný spád dostane příběh až o pár desítek stran později. Romantických scén se tentokrát téměř nedočkáte. V podstatě nejvýraznější pár bude mít veliký význam, ale jejich city nejsou nijak zvláštně rozebírány.
I přes velikou snahu se nejedná o vyloženě nadprůměrnou detektivku. Nabízí sice zajímavé prostředí, ale zápletka by si možná zasloužila něco navíc. Hlavní hrdinka logicky uvažuje a vyšetřuje, ale přesto většině čtenářů zřejmě nepřiroste úplně k srdci. Samotný děj je někdy lehce zamotaný a je lehké se v něm ztratit. Netvrdím, že se jedná o vyloženě špatný počin. Přesto mě historická tvorba tohoto autora zaujala o poznání více. Tahle detektivka je na první pohled určena pro starší a konzervativnější čtenáře. Jim nabídne příjemnou alternativu pro drsné severské kriminálky. Uvidíme, jakým směrem se posune její pokračování.
Autor: Lukáš Loužecký
