Vzpomenete si, kdy a co jste vůbec poprvé v životě sám upekl?
Vzpomínám si docela jasně, byl to dort k mým 9. narozeninám. Recept z hrníčkové kuchařky na nějaký jablečno čokoládový dort. Korpus se srazil, nevyběhl. Poleva byla řídká a z dortu stekla. Od té doby nemám rád hrníčkové vaření a vážím to všechno s přesností na gramy. Když chcete mít kvalitní a konzistentní výsledek, musíte správně vážit.
Vystudoval jste nejdříve gymnázium, proč ne rovnou obor, kam vás to táhlo?
Mě to vždycky táhlo k pečení, ale moji rodiče byli přesvědčení o tom, že bych se měl stát učitelem. Proto tato škola. Pravdou je, že jsem po gymnáziu jeden rok učil na základní umělecké škole v Potštátě, ale hned potom jsem se vydal do světa, do Prahy, kde jsem 3 roky pracoval jako cukrář. V této době jsem si dodělal vyúční listy v oboru kuchař a poté cukrář, a začal studovat dálkově vysokou školu hotelovou.
Pracoval jste pro jednoho z nejlepších zaměstnavatelů na světě, který patří do TOP 100. Přesto jste dal výpověď, a navíc ve chvíli, kdy vás čekalo povýšení. Proč?
Harrods byl splněný sen. Žádné limity. Život v luxusu a práce, která byla za odměnu. Nádherný a velmi talentovaný tým, se kterým jsem získal každé ocenění, které bylo kolem. Práce snů. Říká se, že člověk by měl v nejlepším přestat. Příští rok mám kulatiny. Už dávno vím, že včas odejít je větší umění než včas přijít.
Nepřepadla vás od té doby někdy touha vrátit se do Londýna?
Vůbec ne. Dnes, když sleduju zprávy či čtu místní i tamní tisk, tak si říkám, že jsem nohy na ramena opravdu vzal včas. Oficiálně jsem odcházel na roční sabatickou dovolenou, kterou jsem chtěl strávit (a taky strávil) v Indii. Z roku se staly dva a já se zpět nevrátil. Nebyl důvod. A není.
Nějaký čas jste tedy strávil v Indii. Proč zrovna tam, co vás na této zemi lákalo?
Můj bývalý podřízený a velmi dobrý kamarád, přítel Sahil, se svou manželkou otevřeli v Hyderabadu evropskou cukrárnu. Z Londýna jsem Sahila couchoval a jeho firma rostla. Když byl čas na expanzi, přizval mě ke spolupráci. V jeho zemi jsem do té doby několikrát pracovně byl, a tak rozhodnuti se tam přestěhovat bylo rychlé a jasné. Tu zemi, se vším co nabízí, miluju. Říká se, že Indie vám nedá to, co chcete, ale to, co potřebujete. Všem, co si tady na cokoliv stěžují, bych dal jednosměrnou letenku a ať si na zpáteční cestu vydělají právě tam.
Dotočil jste druhou řadu pořadu Peče celá země. Kdy se objeví na obrazovkách a v čem se natáčení první a druhé řady lišilo?
Vypadá to, že druhou řadu Peče celá země uvidíme na jaře, po Českých lvech. Bylo to nádherné natáčení, celý tento projekt je opravdu prací za odměnu. Krásní lidé před i za kamerou, skvěle fungující organický tým. Noví soutěžící byli jiní než v první řadě; už věděli, do čeho jdou. Také si nemohli nevšimnout, kam vítězka minulé řady Petra Burianová za ten rok a půl došla. Z toho koláče úspěchu si chce každý vědomě či nevědomě ukousnout. Ale je to soutěž, někdy bývá mnohem důležitější se zúčastnit než vyhrát.
Natáčíte seriál Cukrárna u Josefa. Kolik bude mít dílů a o čem bude?
Cukrárna u Josefa už je dávno dotočená. Natáčelo se dva týdny po skončení práce na Peče celá země. Během 8 natáčecích dnů jsme s dětmi od 6 do 10 let natočili 16 krásných dílů. V každém dílu si společně připravíme 3 recepty, jeden je vždy těžší než ty ostatní, ale všechny jsou zvládnutelné pro děti. Nemohu nezmínit, že scénáře psala Zorka Jandová, která také ztvárnila postavu loutky Bublaniny. A myslím, že to mezi námi příjemně jiskřilo. A hrozně si jí vážím, je neuvěřitelný profesionál a také legenda.
Teď ke knihám. Mohou se čtenáři těšit na Peče celá země 2?
Myslím si že ano, bylo by to logické. Peče celá země jedna byla velmi úspěšnou publikací a neustále se prodává. Celý tento projekt je obrovským fenoménem, který lidi spojuje a vytváří ty velmi příjemné emoce, které kolem jídla, zejména toho sladkého, vznikají.
Vyšla také vaše autobiograifie...
Ano, autobiografie byla mou první knihou, která vyšla už na podzim v roce 2019. Řekla si o ni obě největší česká nakladatelství současně. Křtili jsme v mém předchozím bytě na Žižkově, křest moderovala Terezka Kostková a kmotry byli Václav Kopta, Veronika Arichteva a také můj kamarád a profesionál ze zahraničí, osobní kuchař Mohameda Al Fayeda a také Lady Di, Giuseppe Silvestri. V té knize jsem se úplně obnažil. Téměř každý den dostávám zprávy o tom, kolika lidem tato kniha pomohla udělat v životě těžké, ale nezbytné rozhodnutí.
V listopadu vychází nová kniha Sexy dorty. Při pohledu na fotografie v ní by se sbíhaly sliny i těm, kteří normálně dorty nejí. V čem jsou podle vás dorty sexy? A kolik receptů v nové knize najdeme?
Tato kniha je velmi unikátní a jsem na ni náležitě pyšný. Spojili jsme síly společně s fotografkou Marií Bartošovou a také dekor stylistou Markétou Zindulkovou. Vznikla nádherná symbióza, která vyústila ve velmi jedinečnou knihu. 30 dortů, kolem 250 receptů a asi 300 fotografií. Každý dort se skládá z různých elementů, výrazných textur a detailů. V této knize můžete listovat každý zimní dlouhý večer a pokaždé tam najdete něco úplně nového. Tato kniha by měla sloužit jako koncept k pečení. Nic nám nebrání v tom namíchat si korpus z jednoho dortu s krémem z druhého a zdobit pomocí dekorace z dortu třetího… Nese můj nezaměnitelný rukopis, který v této knize byl zachycen právě díky Marii a Markétě. Nemůžu nezmínit a také poděkovat Albatrosu za důvěru ve mně, za svobodu, kterou mi dává v mé práci a za to, že snáší moji paličatost a tvrdohlavost. Dort je sexy, když toužíte ponořit se do něj lžící, potom prstem a potom byste s ním nejraději zůstali úplně o samotě. A dále už to znáte :)
Jak u vás vypadají Vánoce a co všechno připravujete na štědrovečerní stůl?
Čím jsem starší, tím toho potřebuji méně. V obýváku je živý vánoční stromek, většinou voňavá jedle s elektrickými svíčkami. Vždycky musí být pomalu kynutá vánočka, ve které je 1 000 000 rozinek a nahoře křupavé mandle. Linecké s domácí marmeládou a také vanilkové rohlíčky a třeba plněné ořechy. Na večeři už po několik let rybí polévka, bramborový salát a řízek z kapra. Vánoce miluju. Znamenají pro mě klid, pohodu a rodinu. Čas na to zpomalit a třeba se zamyslet. Je to čas odpuštění, protože mýlit se je lidské, ale odpouštět je božské.
Chtěla bych poprosit o nějaký váš speciální vánoční recept na cokoliv, který nenajdeme v žádné vaší knize.
KOKOSOVÉ TYČINKY S BÍLOU ČOKOLÁDOU
100g jemně strouhaný kokos
200g hladká mouka
200g máslo
80g cukr moučka
10g vanilkový cukr
1 žloutek (M)
1g sůl
Kůra z jednoho citronu
Krém:
130g máslo
120g bílá čokoláda
50g citronová šťáva
POSTUP:
Ze všech ingrediencí, kromě žloutků, připravíme drobenku, do té přidáme žloutek krátce zpracujeme do těsta. Necháme ho přikryté fólií v lednici odležet asi pul hodiny a poté ho pomocí nástavce na mlýnek vytvarujeme do asi 4-5Cm dlouhých tyčinek (můžeme alternativně i rozválet na pomoučeným válu a tyčinky vytvarovat rádylkem na pizzu) Odkládáme je na plech a pečeme při 160C asi 12-15 minut do světle zlata.
Čokoládu opatrně rozpustíme ve vodní lázni a smícháme s citronovou šťávou, poté přidáme máslo a vyšleháme dopevna. Krémem naplníme cukrářský sáček a vychladlé tyčinky po dvou slepujeme pečenou stranou k sobě. Uložíme na chladné místo ve vzduchotěsné dóze.
Text: Kateřina Žídková