Román MaminkOFF vypráví o čtyřech ženách, matkách, které si „malovaly mateřství“ tak trochu jinak, než jaká je realita. Proč jste se pustila právě do tohoto tématu?
Protože jsem byla jednou z nich. V začátcích svého mateřství bych jako čtenářka knihu MaminkOFF uvítala, aby mě pokonejšila, že se v tom neplácám sama. Taky jsem vnímala, že ještě pořád jsou ohledně mateřství zapovězené věty a tabuizovaná témata a chtěla jsem je zviditelnit. Před dětmi byl můj život jednodušší. Mám chvíle, kdy nechci být se svými dětmi. Někdy si představuju, že mě s něčím lehkým hospitalizují v nemocnici a pár dní nebudu doma, budu bez dětí a budou mi tam nosit jídlo… Jsou to normální myšlenky a pocity a žádná z těch vět neříká, že svoje dítě nemilujete nebo že jste špatná máma. Prostě mateřství hraje všemi barvami stejně jako hemeroidy, které vám při porodu mohou vyskákat. A o nich se taky nemluví.
Zrcadlíte se jako matka v některé ze svých knižních postav?
Ve všech čtyřech. S čistým štítem říkám, že ani jedna z postav nejsem já a ani jedna neprožívá tentýž příběh, co prožívám já. Do všech jsem se ale propsala, abych se s nimi dokázala ztotožnit a mohla se na svět dívat jejich očima. Třeba do Zuzany jsem otiskla svoji zkušenost, když vás nepřijímá dívčí kolektiv, do Kristiny lásku k divadlu, do Marcely přehnaně tvrdou slupku, která chrání křehkou bytost uvnitř atp.
Pociťujete vy sama, že mateřství změnilo váš pohled na svět? Mám na mysli na svět PŘED a PO dětech?
Pro mě to byl zcela zásadní mezník. Moje dcery mi uštědřily velkou dávku pokory a posunuly hranice, o kterých jsem si myslela, že je nikdy nepřekročím. Dneska, když vidím řvoucí matku se řvoucím dítětem, dokážu odvyprávět 150 příběhů, které situaci předcházely. Díky nim to pak vidím jinýma očima, soucítím s nimi a neodsuzuji je.
Jaké byly první reakce na váš román nejen z řad matek, ale i otců?
„Je to čtivé.“ „Přesně jak u nás doma.“ „Poplakala jsem si – smíchem, dojetím i smutkem.“ „Na konci knihy jsem cítila obrovský vděk za to, co mám.“ Občas někdo napsal třeba ve dvě ráno: Nemohla jsem to odložit, musela jsem to dočíst, zítra budu jak zombie, fakt dík.“ Mile mě potěšilo, že sbírám pozitivní ohlasy právě i od tátů a také od babiček, a dokonce od žen, které děti nemají. Na začátku vznikala kniha od mámy pro mámy, ale když jsem se k ní pak vracela během redakční práce, vnímala jsem, že je daleko víc o vztazích a o hledání cest, jak se cítit v životě dobře, jak se popasovat se ztrátou a bolavými okamžiky.
Jaké jsou podle vás nejčastější „nálepky“ maminek?
Možná to není přímo nálepka jako spíš snadné odsuzování a pohled okolí, že cokoli uděláte, tak je podle někoho špatně. S dovolením si vypůjčím část monologu hrubozrnné Marcely, která to trefně vystihuje. Jen jí prosím odpusťte ten vulgární slovník, ona je uvnitř citlivá a velice obětavá, ale navenek se obestavěla pózou velmi tvrdé ženy.
Jasně, všichni máme matku a asi žádná matka není ideální. Zjistila jsem ale jednu věc… Všechny „normální“ matky chtěj pro svoje děcko to nejlepší a snaží se o něj postarat nejlíp, jak můž ou. Proto moc nechápu to mateřský koukání skrz prsty. Jakože cože?! Jsi kráva, když dáváš dítěti látkový plíny. Proč si takhle přidáváš práci? A kde to jako skladuješ, když někam jdeš? A to se těch hoven jako musíš dotknout?! Kdybys radši děcku přečetla knížku. Anebo: jsi neekologická kráva, když použí váš jednorázový pleny. To je zlo! Chceš zamrdat naši planetu tímhle hnusem? A to ti jako nevadí, že ten napuštěnej sajrajt se dotýká zadku tvýho děcka? Nevybereš si. Když jsi matka, jsi kráva. Kráva s kočárkem, nedejbože s další m děckem na odráž edle, zabírající chodník. Tak to prostě je.
MaminkOFF je vaše knižní prvotina. Plánujete v psaní pokračovat?
Já pořád něco píšu a čtu. Je to pro mě přirozený způsob existence a komunikace. Věřím, že až uzraje čas a bude dostatek materiálu, vznikne i nová kniha.
Text: Markéta Bolfová
Foto: Jaroslav Nečas
Správa cookies
Webové stránky používají k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklam soubory cookie. Využíváním našich služeb souhlasíte s používáním cookies.
