Jeho matka se nedovedla věnovat dítěti, po kterém ani moc netoužila. Chtěla žít, chtěla se bavit a chtěla poznat něco velkého, co jen jde zažít. Malý syn ji vlastně jen připomínal, jak by se měla chovat, kdyby byla dostatečně dospělá… Vzala ho na výlet na venkov a na návštěvu k babičce, ale už mu neřekla, jak dlouho by jeho návštěva měla trvat. Nepřiznala, že ho opouští a nepřiznala, že ho k babičce přivezla jen proto, že se tam o něj někdo postará, protože ona sama už nechtěla. 
Stará paní je nečekanou návštěvou zaskočena. Má svůj věk a svoje zvyky. Ráda plete a v určitou dobu chodí na hřbitov. Malý hlasitý kluk, který má spoustu otázek, jí do jejího rytmu nijak nezapadá. Ale stane se nečekané. Babička, která je na konci svého života a už zažila všechno, co jen mohla, je okouzlena vnukem, kterého zatím vůbec neznala a který do jejího života vnesl přesně to, co v něm chybělo. Radost, touhu pochopit, zvědavost, energii. Je pro ni jako závan čistého vzduchu v dlouho nevětrané místnosti a ona je pro něj jedinou jistotou, jakou kdy měl. Navíc, kromě babičky, která je sice někdy mrzutá, ale má ho ráda, získal celý dům plný příbuzných a to znamená, že už nikdy nemusí být sám. Společně všichni čekají na maminku, která nepřichází a zjišťují, co pro sebe navzájem znamenají. A začínají si uvědomovat, co pro ně znamená být rodinou a mít vztah jeden ke druhému. Když má štěstí kliku, tak zjistíte, kam opravdu patříte, a to je něco, co má obrovskou cenu, kterou ani nejde vyčíslit…
-ice-
