Londýn, blízká budoucnost, život pod neustálou kontrolou. Jedinou legální drogou je kyslík v kyslíkových barech a jakási náhražka kávy. Nelegálních drog je spousta. Lidé přežívají ve strachu. Z jedné strany jsou pod tlakem systému, který vše a všechny kontroluje, z druhé strany stojí organizované gangy zločinců s paranormálními schopnostmi. Umí si přečíst vaši mysl, vaše záměry a umí vás i zabít, budou-li chtít. Ale všichni "nepřirození" jsou systémem zvaným Scion důsledně pronásledování a vězněni v Toweru. Občas dávají v televizi i přenosy veřejných poprav.
V tomto světě žije Paige. Má neobvyklé schopnosti a pro svůj gang je cenným zbožím. Přesto se jednou ocitne na nesprávném místě, je přemožena, zatčena a odvlečena. K jejímu překvapení ne do Toweru, na který se již v duchu připravuje, ale do Oxfordu. Tam se dozví nečekané věci. Lidstvu již dlouho vládne nadřazená rasa, která využívá především ty z ních, kteří mají ony "nepřirozené" schopnosti. Cvičí je k boji s dalšími nepřáteli, využívají je k zábavě, parazitují na jejich energii, kterou se živí. Lidstvo je po všech stránkách vnímáno a využíváno jako dobytek. A přesně tak se k němu chovají. Jasnovidci, hledači, krajinochodci, telepati jsou shromážďování v Toweru, odkud jednou za deset let odejde transport právě do Oxfordu.
Jednou za deset let nastává Kostičas...
Dalo by se říct, že jak příběhu Kostičas, tak jeho autorce bylo ublíženo srovnáváním s J. K. Rowlingovou. Těžko říct, jestli to byl záměr marketingu, jak propagovat první knihu sedmidílné série, ale byl to omyl. Kostičas není Harry Potter a Samantha Shannonová není v žádném případě J. K. Rowlingová. Společné
mají jen počet dílů v sérii a to, že jsou obě Angličanky. Nicméně Kostičas je velmi čtivý příběh o tom, jak lidé příjmají zákony a nařízení zcela automaticky a už je ani nenapadne zeptat se PROČ. Dovolují tak systému či ostatním, aby jimi bylo manipulováno jako se zvířaty. A ani si toho nejsou vědomi. Příběh Paige, jež se velmi pomalu učí žít v nových podmínkách a vnímá, že ostatní zdaleka neměli tolik štěstí, aby přežili, je napínavý a zajímavý. Čte se jedním dechem a otevírá prostor fantazii. Dává i podněty pro otázky a úvahy o realitě, v které bychom brzy mohli všichni žít...
