Krásná Karolína je první díl historické dobrodružné série, jejímž autorem je Alexander Stainforth. Karolína přišla na svět za velké bouřky a hned musela bojovat o přežití. Měla štěstí, protože ji zachránila a poté také vychovala její teta Kateřina. Ve chvíli, kdy už je na smrtelné posteli, jí prozradí, že její pravá matka, Kateřinina sestra Karolína, zemřela při porodu. Karolína je v šoku, ale ještě větším překvapením pro ni je to, že její otec je samotný císař Rudolf II., který její matku nadevšechno miloval.
Hraběnka Kateřina Stradová byla dlouhá léta císařovou milenkou a také matkou jeho šesti dětí. Ani po letech nezapomíná, kdo ji kdysi téměř vypudil z její privilegované pozice. Když se jednoho dne potkává s Karolínou, tragédie je za dveřmi. Stradová najímá vrahy, kteří ze světa sprovodí celou rodinu Karolíny. Ta jako zázrakem přežije, přijde však o své nenarozené dítě. Vydává se na strastiplnou cestu, připravuje pomstu pro vrahy a setkává se s mužem, který jí už kdysi jednou zachránil život jako novorozeněti. Ani u něj však není v bezpečí. Lidé, kteří nechtějí, aby Karolína předstoupila před Rudolfa II. jako jeho znovunalezená dcera, nemají zábrany před ničím. Ten nejnebezpečnější a nejkrutější z nich navíc najde způsob, jak co nejlépe zpeněžit Karolíninu krásu.
Alexander Stainforth, vlastním jménem David Kaps, se narodil v roce 1982. Je autorem jedenácti knih – historických románů, hororů i humoristických povídek. K jeho nejúspěšnějším knihám patří tetralogie Lady Jane.
Ukázka:
Hlava jí třeštila, jako by do ní někdo neustále bušil ostrým předmětem.
Skoro ani nemohla otevřít oči, jak ji bolest oslabovala.
Zhluboka se nadechla a pokoušela se vzpomenout si, co se stalo, ale vzpomínky vůbec nepřicházely. Ležela na podlaze vystlané slámou, jejíž tenká vrstva vůbec netlumila nepříjemný chlad. Pokusila se posadit a tentokrát se jí podařilo oči otevřít.
Panebože, pomyslela si a naráz se jí vybavilo, jak je Jednooký překvapil v lese. Kde to jen jsem? Jak jsem se sem dostala a kde je Jindřich? Je naživu? Přežil ten výstřel?
Podepřela se pravou rukou a pomalu se postavila. Hlava se jí zatočila a musela se opřít o zeď s malým zamřížovaným okénkem, kterým dovnitř proudilo slabě světlo. Mohla se tak alespoň rozhlédnout po kobce, do které ji Jednooký uvrhl.
