Doby, kdy stály do řeznictví dvě fronty, jedna zepředu pro spoluobčany takřka běžné, druhá zezadu pro manželky stranických tajemníků, taxikářů a vítězů festivalů politické písně, je snad dávno pryč. V řeznictví se dneska předhánějí v nabídkách těch nejnádhernějších mas i masných výrobků. Přesto nám z časů, kdy do řeznictví vedly ty dvě fronty, něco zůstalo. Podezření, že v paštice není vždy úplně to, co bychom si do ní dali sami.
V Revue kuchařského umění z října 1932 se píše:
Tento velmi lehký, v cizině oblíbený pokrm slouží buď jako samostatný chod nebo jest užíván, a to v hojné míře, jako předkrm. Je lehce stravitelný a podává se hojně i nemocným. Z máslového těsta uděláme kolečka, dáme na suchý plech do růžova upéct. Promáčknutím pak vyhloubíme důlek, který pak plníme různou náplní. Třeba na kostičky nakrájená husí játra, dušená na másle, se stejně nakrájenými lanýži; vše se pak váže bílou drůbežnou omáčkou a šťávou lehce oglazíruje.
Kdybyste náhodou neměli po ruce lanýže, ani důvěryhodného řezníka, věříme, že si v této knize, krom křížovek, najdete k přípravě, nejenom paštik, mnoho dalších inspirujících nápadů.
Dobrou chuť