Spisovatel Vítězslav Jareš se opět vrací k žánru detektivky a přichází s novou knihou 12.12., která jistě nadchne nejen všechny jeho fanoušky. Těšit se můžete na kvalitní krimi román s nečekaným koncem.
Předem své recenze musím zmínit, že se nejedná o žádného nováčka na poli literatury. Debutoval již v roce 2004 s thrillerem Intrikáni. Za svojí prvotinu obdržel Výroční cenu nakladatelství Mladá fronta v kategorii původní česká tvorba. Mělo dokonce dojít i k filmovému zpracování v režie Filipa Renče, ale kvůli finanční náročnosti od tohoto projektu Česká televize odstoupila. V rámci televizních seriálů se nakonec autor přece jen prosadil, když se jako scenárista podílel na populárním seriálu Kriminálka Anděl. Po několika žánrově odlišných knihách se vrací k tomu, v čem je velice dobrý - psaní thrillerů a detektivek.
Hlavní postavou aktuální knihy 12. 12. je kapitán Karel Krol, který vyšetřuje hromadnou vraždu mladých malířek vystupujících pod názvem Wild graffiti. Nutno říct, že pifku na ně mělo vícero lidí. Nejenže svými výtvory velice provokovali, ale zároveň se nebáli ani vydírání či jiných nekalých praktik. Ovšem nebude se jednat o jediné oběti případu, který nakonec může sahat až mnoho let do minulosti.
Autor totiž celý děj vzal i tak trochu politicky a propojil ho s hrůzami, které se děly za komunistické totality. Hned v úvodu vystřihne scénu z klasického útěku lidí za hranice, který byl pro mnoho lidí tím nejlepším východiskem. Na první pohled zdánlivě nezapadající výstup samozřejmě později nabude na důležitosti.
Nejdříve se podívejme na hlavní postavu. Tou je policista Karel Krol, pracující v Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Jeho nevlastní otec mu zde šéfuje, takže má poměrně snadnou pozici s vyhlídkami do budoucna. Na druhou stranu se nejedná o žádného slušňáčka. Často se pohybuje na hranicích zákona, inklinuje k závislosti na těžkých drogách a nebojí se při vyšetřování použít nepřiměřeného násilí. Jestli si ho oblíbíte, nechám jen na vás, v dnešní době je prostě trochu v módě dělat z policistů i trochu negativní postavy. Ovšem Karel Krol má i smysl pro spravedlnost a především přesvědčivé výsledky.
Samotný případ vražd je poměrně složitý a postupně se ještě více rozvíjí. I postav v knize je víc než dost, přesto si veškerý obsah uchovává dojem dobře uspořádaného celku. Kniha má prostě všechno, co by měla správná detektivka mít. Nechybí jí důkladné vyšetřování a pátrání po pachatelích, nečekané zvraty a především gradující konec.
Samostatnou kapitolou v krimi příbězích se velice často stává i osobní život hlavních postav. Tentokrát má opravdu velice důležitou roli. Krol má potíže s manželkou, které pomalu ústí v rychlý rozvod. Navíc se v rámci knihy velice často potkáváme s jeho rodinou, která je prakticky na každém kroku. Není se taky čemu divit. Velení má jeho nevlastní otec, bratr (rovněž policista) se rázem dostane do nebezpečí, přestože vraždy vůbec nevyšetřuje.
Vedle již zmiňovaného totalitního prostředí autor šikovně vložil do příběhu i soupeření policejních útvarů ÚOOZ a pražské kriminálky. Obě tyto sekce policie se snaží ujmout případ sobě a vyřešit ho ke zdárnému konci. Na něm totiž může pro jejich velitele čekat sladká odměna.
Zajímavých podnětů v knize je opravdu hodně a troufám si tvrdit, že vám stránky budou rychle utíkat. Vitězslavu Jarešovi se totiž podařilo vytvořit kvalitní kriminálku, která prostě šlape. Všechno graduje k opravdu nečekanému konci, který každého čtenáře určitě šokuje. Na poli české detektivky se jedná o nadprůměrný počin. Jestliže bych měl jeho dílo k něčemu přirovnat, neváhal bych ho srovnávat s taktéž kvalitními knihami Jiřího Březiny. Oba tito autoři pomocí historie a současného trendu krimi dokázali vytvořit příběhy, které mají obrovský spád a velkou porci napětí.
Další případ Karla Krola vyšel rovněž nedávno pod názvem Vor v zákoně. Jsem velice zvědavý, jestli naváže na vysoko položenou laťku.
Autor: Lukáš Loužecký