Ladislav Špaček napsal již celou řadu knih o etiketě pro dospělé i pro děti. Jeho nejčerstvější publikací je Obrazová etiketa, v níž autor přišel s originálním nápadem, jak etiketu představit.
Obrazová etiketa poskytuje informace o pravidlech chování pouze formou fotografií, u nichž jsou jen stručné popisky. Vyjádří podle vás obraz opravdu vše?
To je otázka na tělo, sám jsem si ji kladl několikrát, než jsme se do práce na knize pustili. Je to odvážný experiment, „naučná“ kniha bez textu. Čtenář si ji kupuje, aby v ní našel poučení, z toho jsme vycházeli. Jak mu ho nabídnout co nejsrozumitelnější formou, aby si co nejvíce zapamatoval? Pak nás napadla forma fotografií, vlastně už před třemi lety jsem vydal Komiksovou etiketu, a tak jsme s tvůrčím týmem začali promýšlet koncept čistě obrazové příručky. Je pravda, že všechno obrazem nevyjádříte, třeba pravidla pro vykání a tykání se nedají zobrazit. Na druhé straně fotografie jsou v naprosté většině všech oblastí etikety nejnázornější prostředek, jak čtenáři nabídnout rychlou a jasnou informaci. Vezměte si oblečení, jak vypadá pánský oblek, kravatové uzly, večerní šaty pro ženu, vhodné boty, jaké hodinky se hodí k obleku a jaké pro sport – to obvykle v psaných knihách popisuji na několika stránkách. Tady stačí jediný pohled a máte jasno. Šli jsme cestou maximálního komfortu pro čtenáře. Manželé se chystají na ples, otevřou si knihu a na několika stránkách fotografií najdou, co si obléci, jak se představujeme ostatním hostům u stolu, jak držíme při tanci partnerku. Ještě důležitější to je u stolování. Popsat prostřený stůl je práce na tři stránky textu, tady stačí jedna fotografie a hned víte, kam položit moučníkový příbor, kde bude ležet talířek na pečivo a v jakém pořadí seřadíte sklenice na stole. Žijeme v obrazovém věku, hlavním informačním a zábavním médiem je televize, na mobilech klikáme na obrázky, tak proč nenabídnout čtenářům etiketu moderní formou?
Co všechno v knize najdeme?
Úplně všechno, co najdeme v jiných tlustých knihách plných písmenek. Seznámíme se se správným oblékáním se všemi detaily, které potřebujeme znát, abychom se ve společnosti neznemožnili, velká část knihy je věnována stolování, protože u stolu se hned pozná člověk zběhlý v etiketě. Jednou jsem se zeptal hraběte Zdeňka Šternberka, jestli se na první pohled pozná aristokrat. Odpověděl mi: „V běžném životě to nepoznáte, ale u stolu okamžitě.“ U stolu potřebujete mít zažity určité návyky, jak sedět, jak držet příbor, jak jíst těstoviny, polévku, pečivo, moučník, jak zacházíme s ubrouskem. Proto je stolování tak důležitou kapitolou. Věnujeme se i etiketě „všedního dne“, tedy jak se chováme na ulici, jak správně sedíme v autě, co divadlo, výtah, vlak, tramvaj. Nezapomněli jsme ani na rodinné události, jako je oslava v rodině, stolování s dětmi, svatba, ba i pohřeb. V knize najdeme i kapitoly o chování ve firmě a úřadu, jak se připravit na přijímací pohovor, jak se chováme v hotelu. Na můj web www.ladislavspacek.cz mi denně přichází množství dotazů a z těch jsme vycházeli, abychom uspokojili potřeby nejširší veřejnosti.
Chystáte obdobnou knihu také pro děti?
Mám za sebou dvě úspěšné knihy pro nejmenší děti Dědečku, vyprávěj a Dědečku, ještě vyprávěj, etiketu pro teenagery Špaček v porcelánu a specializovanou etiketu pro dívky Tereza, takže mám čisté svědomí, že jsem pro děti a mládež nabídl široký výběr knížek. Nicméně hlad po dalších knihách stále trvá. Pořád mám další objednávky nakladatelství i vlastní nápady, co ještě by mohlo pomoct šíření osvěty v oblasti etikety. Zvláště obě úspěšné knihy pro nejmenší, „Dědečkové“, mě zavazují, abych pokračoval stejným směrem i dál. Za „Dědečky“ jsem dostal ceny Bestseller roku 2012 a 2014, to je velká výzva. Každý den mě potkávají rodiče s dětmi a ukazují jim, „to je ten pán, co ti napsal tvoji nejoblíbenější knížku“, když jsem na hřišti se svou vnučkou Viktorkou (která je ústřední postavou obou knížek), přicházejí ke mně maminky a děkují mi, že jsem knížky napsal. Těší mě to, je vidět, že jsem udeřil na tu správnou strunu: rodiče mají usnadněnu práci, všechno o chování na hřišti, ve školce, v divadle, na cestě na prázdniny, u stolu, se děti dozvědí od laskavého dědečka, který Viktorce vypráví pohádky a příběhy, jež je poučí, a navíc v nich pěstují hodnoty, které je formují pro jejich budoucí život. Moje vnučka Viktorka už je školačka a tak stále přemýšlím nad tím, že bych mohl pokračovat knížkou pro mladší školní věk. Zatím mi zraje v hlavě, až mě políbí múza, sednu a napíšu ji.
Máte právě nějakou knihu rozpracovanou? O čem bude?
Pracuji na knížce, která přesně naplňuje moji osvětovou ambici, knížce, kterou by mohli mít všichni doma nebo „v kapse“ a v případě potřeby do ní nahlédli a našli tam, co hledají. Bude se jmenovat Etiketa do kapsy a právě jsem dokončil práci na obrazové příloze a začínám psát texty. Měla by v malém formátu obsahovat opět všechno, co zajímá obyčejného člověka. Nepůjde o večeře v Buckinghamském paláci, ale o praktické rady, jak se chovat u stolu v restauraci, na návštěvě u přátel, co si obléci na večírek, do divadla a na ples, jak se obléci na pohřeb nebo na svatbu, jaké dárky koupíme kamarádovi k narozeninám, jak se oblékneme na večeři v hotelu u moře na dovolené. Taková kniha je výsledkem práce celého realizačního týmu, podílejí se na ní kromě autora fotograf, modelky a modelové, grafik, produkční projektu, stylisté a vizážisti, korektoři, není to jednoduchá práce, vyžaduje souhru, respekt k termínům a ohled na práci celého týmu. To hlavní, napsat texty, mě ještě čeká, ale chtěl bych, aby knihu drželi čtenáři v ruce co nejdřív, snad to bude už v prosinci, možná v lednu.
Text: Kateřina Žídková
