Nuda je "krotká touha bez předmětu" (Schopenhauer), "bestiální a nepopsatelná útrapa" (Dostojevskij), "útok času na naši představu o světě" (Brodskij). Málokdo o ní však dokáže říct něco bližšího. Lars Svendsen se nad nudou zamýšlí formou eseje. Ve Filozofii nudy se táže po jejím původu a pravé povaze. Uvažuje, proč ji člověk není schopen přemoci silou vůle. Sleduje, jak se pojem nudy odráží v dějinách filozofie, v beletrii, psychologii, teologii i populární kultuře. Dává nám poznat, jak nudu chápala široká škála osobností, od preromantiků přes Pascala a Nietzscheho až po Becketta a Warhola.