Proč jste se rozhodl napsat knihu o Novaku Djokovičovi?
Je to kniha o tenise – koneckonců je o nejlepším tenistovi v historii –, ale zároveň to není kniha o tenise. Chci tím říct, že v knize je mnohem víc než jen forhendy a bekhendy. Myslím, že právě proto mě přitahovalo psát o Djokovičovi. Je to komplexní, někdy kontroverzní osobnost, a o to zajímavější. Abyste pochopili, proč je tak skvělým tenistou, musíte ho nejprve pochopit mimo kurt. Chtěl jsem v knize oslovit co nejvíce lidí a nabídnout čtenářům nový pohled na muže, který vyhrál rekordní počet grandslamových titulů a který má jednu z nejoriginálnějších myslí ve sportu.
Co bylo nejtěžší na práci na životním příběhu jednoho z nejslavnějších tenistů?
Možná „nejtěžší“ není v tomto případě správné slovo, ale hned na začátku knihy – v úvodní části první kapitoly – je scéna, u které jsem cítil, že je obzvláště důležité trefit správný tón. Píšu o protileteckém krytu, kde Djokovič a jeho rodina strávili mnoho nocí, když NATO v roce 1999 bombardovalo Bělehrad. Při výzkumné cestě do města jsem ten kryt našel a podařilo se mi dostat dovnitř, a chtěl jsem čtenářům přiblížit, jak to tam vypadalo, jak to tam páchlo a jaký to byl pocit být v tom prostoru, který vypadal, jako by se ho od roku 1999 téměř nikdo nedotkl.
Djokovič je známý svými nekonvenčními metodami (tréninkové rituály, regenerační techniky atd.). Myslíte si, že by mohly být inspirací pro ostatní sportovce?
Možná ostatní sportovci nechtějí kopírovat Djokovičovy specifické metody. Ale možná by se mohli poučit z jeho ochoty zpochybňovat mainstreamové myšlení. Odvážit se být trochu jiný, i když vám ostatní říkají, že byste se měli držet konvencí, protože tak se to vždycky dělalo.
Který z rozhovorů s jeho blízkými kolegy a trenéry vám poskytl nejcennější vhled do jeho života?
V roce 2022 byl Djokovič několik dní nejdiskutovanější osobou na světě. Poté, co se pokusil hrát Australian Open bez očkování proti covidu, strávil několik dní v zadržovacím centru ve městě, než byl deportován ze země. Během svého výzkumu jsem mluvil s několika muži, kteří byli v centru ve stejnou dobu jako Djokovič. Vyprávěli mi, jaké to bylo uvnitř té budovy a jak je Djokovičův pobyt, i když trval jen několik dní, ovlivnil. To není zážitek, který se dá snadno zapomenout.
Co byste chtěl, aby si čtenáři z knihy odnesli – hlubší pochopení Djokoviče jako sportovce, nebo spíše jako člověka?
Byl jsem nadšený recenzí tenisové legendy Chris Evertové, která o knize řekla, že zachycuje hlubokou komplexnost Novakovy mysli. To bylo přesně to, čeho jsem chtěl dosáhnout.
Bylo něco, co vás při psaní knihy opravdu překvapilo?
Zjistil jsem, že Novak si jednou nastavil budík na svém telefonu, který mu připomínal, kdy uplynul rok od doby, co naposledy jedl čokoládu. Než jsem začal pracovat na knize, byl jsem si samozřejmě vědom Djokovičovy oddanosti tenisu. Ale uvědomil jsem si, že je ještě posedlejší, než jsem si myslel.
Které momenty v Djokovičově kariéře si podle vás zaslouží největší uznání?
Nejdelší debata v tenise se týká toho, kdo je nejlepším hráčem v historii. Je to Roger Federer? Nebo Rafa Nadal? Novak Djokovič? Nakonec ale musíte vzít v úvahu počet titulů z Grand Slamu. Novak jich vyhrál 24, Rafa 22 a Roger 20, proto musí te říct, že je nejlepší on.
Co vás na psaní biografií slavných osobností baví nejvíc?
Jednou z radostí při psaní mé knihy o Novaku Djokovičovi byla moje výzkumná cesta do Bělehradu. V tom městě jsem nikdy předtím nebyl a připadalo mi fascinující. Část zábavy při psaní biografie sportovce – nebo kohokoli jiného – spočívá v hledání nových příběhů a postřehů, které pomohou oživit jeho osobnost. Poté je výzvou dát vše dohromady a napsat knihu, která bude čtivá, zajímavá a možná i zábavná.
Text: Markéta Bolfová
Foto: ©Molly and Rose Hodgkinson
Správa cookies
Webové stránky používají k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklam soubory cookie. Využíváním našich služeb souhlasíte s používáním cookies.
