Více než osm desítek nejvyhlášenějších receptů slavné české kuchařky Magdaleny Dobromily Rettigové upravila a převedla do současného jazyka Markéta Hrubešová. Kniha přináší na 160 plnobarevných stranách na křídovém papíře nejen aktualizované recepty doplněné lákavými fotografiemi, ale i recepty v původním znění z historického vydání Domácí kuchařky M. D. Rettigové.
Herečka Markéta Hrubešová není v kuchařském oboru žádným nováčkem – toto je již její třetí vydaná kuchařská kniha a se záludnostmi kulinářského umění seznamuje i televizní diváky. O aktuální kuchařské knize sama v úvodu říká: „Snažila jsem se maximálně zachovat původní receptury, jen někde jsem si dovolila hlavní surovinu nahradit jinou. Tam, kde si myslím, že to jde. Hlavně proto, že v „Domácí kuchařce“ je spoustu receptů z telecího masa, ale třeba vepřové nebo krůtí, které dnes běžně vaříme, skoro žádné. Někdy se také snažím proces vařeni trochu urychlit nebo zjednodušit a mnohde také snížit přebytečnou kalorickou hodnotu. Ovšem s maximální snahou o zachování chuti. Přeji všem krásné čtení a hlavně: Dobrou chuť!“
Magdalena Dobromila Rettigová, dívčím jménem Artmannová, (31. ledna 1785 Všeradice - 5. srpna 1845 Litomyšl) byla českou buditelkou a spisovatelkou, autorkou kuchařek, básní, divadelních her a krátkých próz. Dodnes je známa především jako autorka knihy Domácí kuchařka. První literární pokusy M. D. Rettigové byly v němčině, podobně jako u jejích vrstevníků. Jako spisovatelka byla velmi plodná, napsala několik desítek drobnějších i rozsáhlejších děl. Pod vlivem svého muže a přátel se odhodlala psát a publikovat česky. Nejprve uveřejňovala drobné prozaické i veršované práce v časopisech Dobroslav, Čechoslav, Poutník slovanský, v almanachu Milozor a almanachu Milina. Postupně vydala několik knih povídek pro mládež, které byly určeny především dospívajícím dívkám, byla výbornou vypravěčkou a může být pokládána za zakladatelku české červené knihovny. Později se věnovala výhradně literatuře prakticky zaměřené. Největší význam má Rettigová šířením národního vědomí a osvěty v ženském měšťanském prostředí, a především díky své Domácí kuchařce, kterou nejenže rozšířila znalectví české kuchyně a sbírku kuchařských receptů, ale přispěla i k rozšíření českého jazyka v měšťanském a lidovém prostředí. Domácí kuchařka vyšla poprvé roku 1826 a dále vycházela v mnoha vydáních více než sto let.