Píše se květen 1912. Ze světoznámého hotelu Berns Salonger ve Stockholmu se krátce po svém projevu vydává uznávaný spisovatel domů. Je to jeho poslední cesta, protože se stane obětí neznámého útočníka, který jej v parku zastřelí. Švédská policie stojí před zdánlivě neřešitelnou záhadou. Hned druhého dne jsou zavražděni čtyři další akademici, kteří každým rokem rozhodují o udělení Nobelovy ceny za literaturu.
Jak se detektivka Vražedná akademie z pera Martina Olczaka, kterou vydalo nakladatelství Baronet, líbila naší recenzentce?
Martin Olczak, narozen roku 1973, žije ve Stockholmu. Vášnivě rád prohledává archivy a pátrá v nich po námětech pro své tajuplné a napínavé příběhy. Je jedním z nejznámějších švédských autorů knih pro mládež. Vražedná akademie je jeho prvním detektivním románem pro dospělé čtenáře. Ve Švédsku se Olczakova detektivka dočkala mnoha ocenění a vzbudila zaslouženou pozornost.
Děj
Anotace je velmi obsáhlá a stručně vypovídá o všem důležitém, s čím se v příběhu setkáme. 14. května roku 2012 vrah dostane prvního člena Švédské akademie a ve vzduchu se začnou vířit otázky. Brzy zjistíme, že to není tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá.
Případ se dostane do rukou vyšetřovatelce z ústředního oddělení vražd, Claudii Rodriguezové. Nesedne si se svým kolegou a následně je z pátrání vyloučena. To jí však nebrání v tom, aby případ nezačala řešit na vlastní pěst spolu s dávným přítelem, Leem Dorfmanem, který se vyzná v literatuře a mohl by být přínosný.
Příběh s sebou přináší spoustu otázek. Začnou umírat další členové Švédské akademie, i přes opatření, které policisté poskytují. Vrah je velmi mazaný a všechno má pečlivě promyšlené. O co tady vlastně jde? Kdo za tím stojí? Proč si pachatel vybírá jenom některé členy akademie? Podaří se Claudii, Leovi a policistům přijít na spojitost, kterou mezi sebou vraždy mají? Všechna tajemství jsou ukryta v archivu.
Zápletka se zdá být velmi jednoduchá, ale zdání klame. Děj je velmi čtivý, akční a plný zvratů. Nejdřív se zdá, že je to obyčejná vražda, ale později je všechno jako jedna velká skládačka, objevuje se spoustu otázek a nečekaných událostí. U knihy se nelze nudit. Podaří se Claudii skládačku složit?
Postavy
Claudia Rodriguezová. Temperamentní vyšetřovatelka žijící svojí prací. V minulosti to asi neměla lehké, souzeno z toho, co se stalo s jejím mužem. Claudii jsem si okamžitě oblíbila, byla mi sympatická svojí povahou, pokaždé stála za svým, nevzdávala se a měla smysl pro humor. Naštvalo mě, když ji z pátrání vyloučili, bylo skvělé, že se do toho pustila sama.
Leo Dorfman. Claudiin dávný přítel, setkali se po patnácti letech. Lea jsem si také hned oblíbila, vlastně jsem měla ráda většinu postav, akorát mě štval Claudiin kolega, který hleděl pouze na to, že budou prohlášeni za špatný pátrací tým a pořád byl rozčilený. Leo pracoval v malém antikvariátu a zajímal se o literaturu, už tím u mě získal velké plus. Pro pátrání byl velmi přínosný.
Moje pocity
Nejdřív jsem myslela, že budu umírat nudou. No dobře, to přímo ne, ale myslela jsem si, že mě příběh nebude bavit a moc se mi do něj nechtělo. Anotace mě nijak zvlášť nezaujala, myslela jsem si, že zápletka bude velmi jednoduchá a nebudu ničím překvapená. Soudit podle prvního dojmu se však nevyplácí.
Žádnou severskou detektivku jsem zatím nečetla a obecně detektivky moc nevyhledávám, což chci v budoucnosti určitě změnit, protože tohle bylo něco úžasného. Hned na první stránce se mi moc zalíbilo, jak je to čtivě psané a po dalších stránách mě kniha úplně pohltila a nemohla jsem se vůbec odtrhnout.
Hlavně ke konci jsem byla jako na trní, všechno bylo tak dobře zamotané a čím dál více to zapadalo do sebe, během příběhu se vystřídalo spoustu pohledů, což bylo ze začátku docela matoucí a i během děje to mohlo zmátnout, pokud jste nedávali dostatečný pozor. Vůbec se nedalo předpokládat, jak to skončí. A na konci jsem žasla nad tou genialitou a skvělým zpracováním.
Hodnocení
Také moc nečtete detektivky a chtěli byste někdy nějakou zkusit? Tohle je skvělá volba! Nad hodnocením jsem chvíli dumala a nevidím důvod, proč knize nepřidělit hezkých 90%.
Autor:Jiřina
Zdroj: myslenky-snilka.blog.cz
