Martin Vopěnka je známý nejen v nakladatelské branži, ale v poslední době především ve světě literatury. S oblibou také cestuje do vzdálených a pustých končin. Intenzivně vnímá svět kolem sebe a v jeho literární tvorbě se často objevují společensky závažná témata. Na počátku devadesátých let založil nakladatelství PRÁH, které úspěšně funguje dodnes.
Je výhodou vidět knižní trh z pohledu autora i nakladatele?Někdy si říkám, že to ani moc výhoda není. Zejména ne pro mne jako pro autora. Až příliš si uvědomuji všechna úskalí, kterým musí čelit nakladatel. Na druhou stranu jsem ale tím pádem schopný s nakladatelem lépe spolupracovat.
Letos spatřil světlo světa druhý díl Vaší trilogie, která vychází postupně pod názvy Spící město, Spící spravedlnost a Spící tajemství. Jako autor jste se zapsal do pamětí čtenářů svými chmurnými vizemi, které se mnohdy stávají skutečností. Jak je tomu u této série pro mládež?
V knihách pro děti a mládež by myslím mělo být zřetelně oddělené dobro a zlo. Je pravda, že i tato má trilogie se dotýká poměrně závažných témat. Děti se musí vyrovnat s nepředvídatelnou situací, kdy všichni rodiče na celém světě usnou záhadným spánkem, infrastruktura se hroutí, kdekdo se snaží nekalým způsobem zbohatnout, nic už není jako dřív. Zároveň je tam ale vložena moje velká víra v děti, víra, že si nakonec poradí a všechno zdárně vyřeší.
V roce 1991 jste založil nakladatelství PRÁH, v němž vychází celá řada zajímavých titulů různých žánrů. Jaké Vaše nakladatelské počiny Vás v poslední době nejvíce potěšily?
Určitě je třeba připomenout životopis Steve Jobs od Waltera Isaacsona, který jsem vydal v loňském roce. Kniha se stala bestsellerem, ale zcela po právu, protože je mistrovsky napsaná a navíc pojednává o velmi silné osobnosti. A připomenout musím také loňskou Historii Evropy pro děti a mládež – monumentální dílo, jaké nevychází každý rok.
Podle čeho vybíráte tituly pro tuto cílovou skupinu, tedy pro děti a mládež?
Tohle je oblast, kde jsem nejnáročnější. Je to taková výkladní skříň nakladatelství. Tyto knihy nevydávám kvůli zisku, ale pro jejich hodnotu. Také jsme za knihy určené dětem dostali řadu cen a nominací. Brzy vyjde například kniha Antonín Dvořák v edici Největší Češi.
V listopadu vyjde první otevřené svědectví přímo zevnitř Státní bezpečnosti. Můžete nám o chystané novince Sledoval jsem Dubčeka prozradit něco bližšího?
Jsem šťastný, že se to přihodilo právě mně: že se na mne člověk odtamtud s tímto svědectvím obrátil. Protože já si vždycky říkal, jak je možné, že ještě jeden z nich nepohlédl pravdě o svém tehdejším zaměstnání do očí. Ale nečekejte žádnou kovbojku: ona to byla práce absurdní a někdy až směšná – podobně, jako leccos v tehdejší společnosti. Autor doslova šlapal chodník – byl tím šedivým nenápadným stínem – přitom tak „snadno“ rozpoznatelným. A osobou, kterou měl na starosti, byl právě Alexandr Dubček. O to je jeho svědectví zajímavější.
Jedním z autorů nakladatelství PRÁH je spisovatel John Gray, který se proslavil knihou Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše. Poté následují další knihy nesoucí se v podobném duchu. Zaujaly Vás osobně tyto knihy zaměřující se na partnerské vztahy, avšak z poněkud jiného pohledu, než tomu bylo do té doby?
Přestože jsem dost náročný, knihy Johna Graye mám rád. Jsou svěží a velmi užitečné – věřím, že opravdu pomohly milionům lidí. Teď jsem vydal jeho poslední knihu Ohnivá Venuše, studený Mars a mám dojem, že po několika Grayových slabších titulech tato opět naváže na slávu té úplně první.
Zuzana Roubíčková
