vodou, pomáhaly si a na vlastní kůži zjistily, že tam, kde na každém kroku číhá jen temnota a smrt, je přátelství to jediné, co člověka udrží i v těch nejhorších chvílích nad vodou, aby nepropadl zoufalství. Ve světě, kde je smrt jedinou nadějí, vás může zachránit pouze přátelství. Mé přítelkyně z Ravensbrücku vám budou vyprávět příběh o jedné části života, kterou spolu strávily tři ženy na jednom z nejhorších míst, jaké tehdy bylo. Mohla je čekat jen smrt a útrapy, ale ony si našly jedna druhou a spolu byly silnější než všechny ty hrůzy, které se děly kolem. Jedna druhé dávala sílu, a
protože se neopustily ani v těch nejhorších situacích, získaly šanci na život. Šanci na to, jak přežít mezi ostnatými dráty v nelidských podmínkách a šanci na to, naučit se znovu věřit a snad se dožít i svobody s vědomím, že když jsou tu přátelé, všechno se dá nějak zvládnout. Jednoho dne našla mladá spisovatelka za dveřmi anonymní rukopis. Když se do něj začetla, byla nečekaně vtažena do fascinujícího příběhu tří přítelkyň a pochopila, že to nemůže nechat jen tak. Musela vědět víc. Potřebovala je vypátrat a zjistit, kdo opravdu byly. Ale nešlo to vůbec snadno, protože jména byla změněna a neměla se čeho chytit. Rukopis upravila, napsala k němu doslov a příběh, který dostal název Mé přítelkyně z Ravensbrücku, se dostal na pulty knihkupectví. Je to kniha o tom, že člověk nikdy nesmí ztrácet naději na lepší zítřek a vždycky musí udělat maximum proto, aby se tak stalo. Přestože se děj odehrává v koncentračním táboře, není to o útrapách a násilí, ale především o naději a touze po životě.
-ice-
