Města jako aktuálně diskutovaný aktér evropské integrace mohla významněji začít spadat do zájmu evropských studií až s reformou a rozvojem regionální politiky EU na konci 80. let 20. století. Souvisí to především s tehdy nově zavedeným principem partnerství, který města, stejně jako hospodářské a sociální aktéry, více zapojoval do jednotlivých fází tvorby regionální politiky. Od té doby je v rámci konceptů vládnutí město vnímáno jako relevantní aktér, ovšem spektrum jeho pravomocí a možností při vytváření politiky EU se jeví jako dost nejasné a víceméně neprobádané.

Kniha se tak za použití komparativní perspektivy pokouší nabídnout přehled reálných možností českých a německých velkoměst v rámci víceúrovňového vládnutí regionální politiky EU, který bude moci sloužit jako základ pro další studie, ať již na bázi zkoumání vzorku jiných zemí, či jiných společných politik EU.