V letošním roce si připomínáme jubileum nedožitých 80 let Václava Havla. Michael Žantovský navštívil v květnu Dům knihy KNIHCENTRUM.cz a představil zde knihy Havel a Ochlazení. Václav Havel pohledem Michaela Žantovského: už tím je řečeno vše, co nová havlovská biografie přináší. Oba muži spolu dlouhá léta úzce spolupracovali, pojilo je blízké přátelství – a politický (a do značné míry i kulturní) odkaz Václava Havla dodnes Michael Žantovský rozvíjí jakožto diplomat působící na těch nejprestižnějších velvyslaneckých postech (USA, Izrael, Velká Británie). Dnes jsou práva na šestisetstránkovou publikaci (již autor napsal anglicky a sám si ji coby oceňovaný překladatel přeložil do svého mateřského jazyka) prodána již do deseti jazyků, přičemž další jazykové mutace jsou v jednání.
Titul Ochlazení, sci-fi thriller z blízké budoucnosti, není míněn pouze v přeneseném smyslu – v tomto případě se ochlazují vztahy mezi Ruskem, Evropskou unií a NATO –, ale i doslovně.
Michael Žantovský je autor, překladatel, textař, novinář, diplomat a politik. Přispíval do samizdatového tisku, od roku 1988 byl pražským dopisovatelem agentury Reuters. Napsal též knihu o životě a díle Woodyho Allena a psal písňové texty pro Pavla Bobka, Petra Nováka, Karla Zicha a řadu dalších rockových hudebníků. Je autorem životopisu zesnulého prezidenta HAVEL. V listopadu 1989 spoluzakládal Občanské fórum a v prosinci 1989 se stal jeho tiskovým mluvčím. V lednu 1990 se stal tiskovým tajemníkem a mluvčím prezidenta Václava Havla. Působil jako velvyslanec České republiky ve Spojeném království, v Izraeli a Spojených státech amerických. V současné době je ředitelem Knihovny Václava Havla, předsedou správní rady Aspen Institute Prague, členem programové rady konference Forum 2000 a členem správní rady newyorské Václav Havel Library Foundation.
Máme před sebou dvě Vaše knihy. Začneme románem Ochlazení, který vyšel v roce 2008 pod pseudonymem, kde přiznaně čerpáte z Franze Kafky. V čem si myslíte, že může Kafka oslovit běžného čtenáře?
Okolo Franze Kafky je takový mýtus, že to byl temný vizionář a je obtížně čitelný, ale Franz Kafka byl obyčejný realista, který popisoval život tak, jak ho viděl.
Jak blízké jsou si oblasti diplomacie a špionáže?
Jsou si blízké v předmětu své činnosti. Obojí se zabývá otázkami bezpečnosti, bezpečnostními riziky, informacemi důvěrného charakteru. Ale metody práce jsou jiné. Diplomacie se neskrývá svým zájmem a v tomto ohledu je to odlišné.
Kromě všech těch zaměstnání a titulů, které jsme uvedli, jste také ředitelem knihovny Václava Havla. Spousta lidí zmiňovala utopické ideály v souvislosti právě s Václavem Havlem. Jak to vnímáte vy?
Podle mého názoru je to dost velké nedorozumění. Pomáhají ho rozšiřovat lidé, kteří nebyli zastánci Václava Havla, který za sebou nechal výsledky revoluce. Zanechal po sobě Českou republiku, která nemá problémy se svými sousedy. To je také dědictví Václava Havla. Také se zasloužil o to, aby se Česká republika začlenila do toho svého přirozeného prostředí a začlenila se do mezinárodních organizací.
V čem jste s Václavem Havlem nejvíce nesouhlasil?
Václav Havel měl tu úžasnou vlastnost, že se s ním člověk mohl přít, ale nikdy to nevedlo k tomu, že bychom přestali být přáteli. Snažil jsem se ho někdy vést k větší střízlivosti, měl jsem s ním vážnější neshodu v období kolem konce roku 1991, kdy hrozil rozpad federace. Měli jsme celou řadu různých hádanic, ale to spíše posilovalo náš vztah.
Vaší zásluhou jsou do češtiny přeloženy desítky knih z angličtiny. Co je pro vás důležité? Aby byl překlad krásný nebo věrný?
Neumím na toto dilema odpovědět. Je to interpretační umění a ctností překladatele je, aby příliš nevykukoval. Pokud čtenář neustále naráží na těžce pochopitelná slova, tak ten překlad dobrý nebude.
Mezi reakcemi na román Ochlázení se objevoval názor, že je škoda, že jste ztrácel čas v diplomacii...
Nemám pocit, že bych ztrácel čas v diplomacii. Nikdy jsem diplomatem být nechtěl, povoláním jsem psycholog a prvních deset let kariéry jsem strávil v blázinci a říkám, že to byla ta nejlepší průprava pro politiku a diplomacii, protože tam člověk potká podobné typy lidí.
