MUDr. Josef Jonáš se střevní mikroflórou (mikrobiotou) a jejím správným složením zabývá desítky let. Jako první se o ní zmínil už před třiceti lety ve svojí legendární knize Křížovka života. Položili jsme mu několik otázek, které se týkají právě vydané knihy Jak dál po antibiotikách (a během jejich užívání).
Slovo antibiotikum s námi žije od roku 1943 a pro mnoho lidí už se stalo synonymem léku, což potvrdilo v nedávném průzkumu devadesát procent švýcarských respondentů. Díky tomu, že syntetická antibiotika začal používat i průmysl produkce masa, stala se součástí potravního jídelníčku. Z antibiotik se pro mnoho lékařů stalo léčivo první volby. Většina z nás dostávala antibiotika od dětství a mnoho lidí je dodnes užívá několikrát ročně. A považují to za normální a prospěšné.
V knize Svět přírodních antibiotik jsme nabídli alternativu a také prevenci. Šlo nám o to, aby si čtenář osvojil určitou životní filozofii směrem k přirozenému antibiotickému působení svého organismu, aby je podpořil, zlepšil svoji imunitu a díky knize si pomohl. Tato nová publikace už ovšem reaguje na skutečnost, že člověk z nějakého důvodu podstoupil léčbu syntetickými antibiotiky. Není tedy prevencí, alternativou nebo jakoukoli jinou variantou této terapie.
Nabízí řešení následků, které na nás napáchala syntetická antibiotika. Jejím hlavním cílem je přiblížit způsoby, kterými je možné eliminovat negativní dopad menší či větší války, která v těle po požití syntetických antibiotik proběhla nebo probíhá. Přinášíme metody a postupy, kterými je do velké míry možné napravit negativa léčby syntetickými antibiotiky - ať už se jedná o dětský nebo dospělý organismus.
Vy se dysbiózou zabýváte dlouho. Vyvinul jste i několik preparátů, kterými ji léčíte. Je možné napravit narušenou střevní mikroflóru stravou?
Nejen že to je možné, ale dokonce je to nutné. Knihu jsme psali především s ohledem na obnovení střevní mikroflóry pomocí toho, co člověk jí a pije. Kromě toho přispěje každému k detoxikaci organismu a jeho celkové revitalizaci. Nerozlišujeme přitom, jestli se jedná o syntetická nebo polosyntetická antibiotika, která se průmyslově vyrábějí chemickou syntézou nebo polosynteticky.
Jak je kniha koncipována?
Když se zeptáte většiny lékařů, co máte užívat během antibiotické léčby, většinou se dozvíte, že probiotika z lékárny v podobě želatinových kapslí nebo jogurt. To je ovšem strašlivě málo a například tyto prostředky netvoří v naší knize ani jedno procento z toho, co nabízíme jako různé možnosti. Probiotiky samozřejmě začínáme, jenže uvádíme hlavně recepty na kvašená jídla, pickles, kvašená jablka, kimchi nebo rejuvelak, což jsou všechno zdroje bakterií tzv. mléčného kvašení, které ovšem s mnohdy problematickým mlékem nemá vůbec nic společného, podobně jako kvašené sójové produkty, kombucha nebo chlebový kvas.
Uvádíte i konkrétní recepty?
Ano, recepty i postupy, jak jednotlivé potraviny zpracovat, aby se nejlépe využil jejich léčebný potenciál. Platí to hlavně pro prebiotika, jejichž zdrojů je mnoho. Z vlákniny v pseudocereáliích a semenech doporučujeme třeba amarant, cizrnu, černé fazole, semena chia, ale také pohanku, proso nebo sezam. Nesmírně důležitá je zelenina, hlavně méně užívané druhy, například artyčok, batáty nebo topinambur, a z ovoce třeba kdoule nebo maracuja. Uvádíme také rostlinné zdroje inulinu, podle mě jsou to prebiotika budoucnosti.
Přináší vaše kniha něco speciálního?
Celou řadu věcí. Například vývary z kostí a léčivé polévky, které pomáhají předcházet nebo mohou léčit syndrom propustného střeva, jehož riziko s sebou léčba pomocí syntetických antibiotik nese. Opravdu výjimečným prostředkem je speciálním způsobem připravená mrkvová polévka, kterou podával svým pacientům rakouský lékař Ernst Moro. Spolupracoval ve Vídni s Theodorem Escherichem, objevitelem známé bakterie, a roku 1908 musel jako primář pediatrického oddělení v heidelberské nemocnici čelit průjmové epidemii, která zabila v Německu mnoho dětí. Zahájil vlastní experiment, při němž dokázal snížit pomocí jednoduché mrkvové polévky úmrtnost dětí trpících průjmy na polovinu. Německá studie publikovaná v roce 2002 prokázala, že oligosacharidy z mrkvového extraktu skutečně mohou snížit aktivitu bakteriálních původců na slizniční stěně střeva.
Spoluautorem knihy je váš kolega MUDr. David Frej, který napsal knihu Tučné superpotraviny a oleje. Uvádíte je v této knize také?
Samozřejmě, hlavně některé druhy ořechů a olejů, které přímo pomáhají obnovit střevní mikroflóru. Jsou to především arganový, dýňový nebo makadamový olej. Za významný považujeme i oreganový olej a olej ze semen černuchy seté, známou medicínu faraonů. Na konci kapitoly přinášíme velmi důležitý přehled využitelnosti olejů v kuchyni.
Podle jakých kritérií jste vybírali léčivé rostliny?
Podle obsahových látek, zejména přítomnosti slizů, pryskyřic a hořčin. Upozorňujeme i na to, které druhy kuchyňských bylinek je v období střevní rekonvalescence po užívání syntetických antibiotik dobré vybírat přednostně, a vysvětlujeme proč. Velice přínosné jsou i rostlinné klíčky, kterým jsme věnovali poměrně velký prostor.
A co je vám osobně nejbližší?
Mám velice rád mořské řasy, které jsou prospěšné vždy a ve smyslu zaměření knihy Jak dál po antibiotikách (a během jejich užívání) zvlášť. Uvádíme i některé sladkovodní řasy, spirulinu nebo chlorelu.
Budou pro čtenáře některé věci úplně nové?
Spousta. Například pro ty, co neznají knihu kolegů Freje a Kuchaře Zdravé střevo to budou butyrát a vitamin K2, jehož poměrně překvapivé zdroje uvádíme také. Patří mezi ně třeba málo používaná guarová mouka, jejíž účinky popisujeme v knize Tvoje strava je tvůj osud. Svůj význam má i mumio nebo březová míza, která ale má časově omezené použití. Důležité jsou také některé druhy hub a tzv. kyselý med, což je u nás takřka neznámá věc.
Dáváte i nějaká obecná dietologická doporučení?
Myslím, že pro mnoho lidí budou z toho pohledu překvapením důkazy o tom, jak silně nám škodí třeba jídlo z fast foodů nebo pokrmy ohřívané v mikrovlnce.
Text a foto: Nakladatelství EMINENT