Lásku k literatuře jsem zdědil po mamince. V sedmnácti letech jsem začal psát deník a každodenním psaním jsem si postupně vypracoval svůj styl. Od pětadvaceti let píšu své "práce," které jsem vydal s názvem Paleta nálad (1994) v berounském nakladatelství. Ještě předtím mi vyšly některé povídky i v pražských novinách.
Snažil jsem se, aby mé "práce" byly různorodé, aby se témata neopakovala. Některé jsou dílem mé fantazie, v jiných jsem zachytil to, co jsem zažil a dál rozpracoval dle svého myšlení do konečné podoby. Ale stále jsem četl a hledal knihu s velkým K. Nalezl jsem ji ve filozofii čínského mistra LAO-Ć.
V procesu psaní se opírám o nalezená poznání a vrstvení pravd, ke kterým jsem došel sám a mohl si je "ohmatat vlastníma rukama".
Ještě se musím zmínit o svém pseudonymu František Bor. Františka jsem si zvolil, když jsem četl knihu o francouzském básníku Francoisi Villonovi, a česká podoba František se mi zalíbila. Bor (neboli les) byl, je a bude nadále mou inspirací.