Tenhle příběh je hodně romantický. Velká láska mladého Němce k mladé židovce ho přivede až do armády. Mladou dívku miluje natolik, že se ji po transportu vydá hledat. jediná cesta jak ji najít je stát se vyšším důstojníkem německé armády a dostat se k listinám o deportovaných židech. Během války vidí hlavní hrdina mnoho zla. Hlavně v koncentračním táboře. Tak se nakonec snaží pomoci alespoň těm nejvíce bezbranným v koncentráku - dětem. někdy je příběh až obtížně uvěřitelný, ale kdo ví, jak to v té šílené době probíhalo. Byla jsem opravdu ráda, že svou Rebeccu hlavní hrdina našel, a že našel i dobro v sobě, protože zažít Osvětim, nebo jiné koncentráky muselo člověka poznamenat na celý život.

Jako červená knihovna je to na čtyři hvězdičky. Jako příběh z války je to horší. Čte se to dobře, což o to, ale je to tak neuvěřitelně neuvěřitelný. Doporučila bych mladším, méně náročným čtenářům, těm kteří s tématikou koncentrační táborů začínají nebo milovníkům romantiky, kterým nebude vadit nepřízeň osudu v opravdu kruté podobě. Sice zde nejsou zvěrstva války až tak detailní, ale drsné to je pro citlivé duše až až.

Silný příběh, u kterého čtenář doufá, že nakonec vše dobře dopadne. Kdo válku nezažil, neumí si úplně představit co všechno musel člověk zažívat a po přečtení tohoto románu jsem vděčná že jsem válku a Osvětim nezažila

Nedávno jsem dočetla. Poutavě napsaný příběh, u kterého sedíte se zatajeným dechem a celou dobu se modlíte, aby to sakra aspoň dobře dopadlo. Moc se mi líbí, že válku ukazuje i z jiné strany. Ne vždycky je všechno tak, jak na první pohled vypadá. Ale Růže bílá, černý les pro mě osobně byla o chlup lepší.