Jsou příběhy, které ve vás něco zanechají. Mezeru v srdci, smutek v duši, pocit, že tohle není fér. Taková je kniha Caroline Wallace Nalezení ztracené Marty.Každý chce někam patřit, mít rodinu, přátele, kořeny, historii.
Marta nemá nic z toho. Je jí šestnáct a žije na Liverpoolském nádraží.
Nikdy nežila jinde. Nikdy nebyla jinde.
Nikdy neopustila nádraží.
Kdysi dávno kdosi nechal v kufru ve vlaku miminko. Podle zákona se čekalo 90 dní, jestli se o dítě a kufr někdo přihlásí. Nikdo nepřišel. Miminku dali jméno Marta a příjmení Ztracená. Přivlastnila si ji zlá žena, která se k ní chovala jako pravá macecha a nalhala jí spoustu věcí. Například také to, že je Marta ztělesněním ďábla a pokud někdy zkusí opustit nádraží, celý svět se bude za ní rozpadat. Proto se její život odehrává na nádraží a nic jiného nezná.
Pracuje v kanceláři ztrát a nálezů a uprostřed davů lidí, které proudí kolem každý den, je absolutně nedotčená a naivní. Má naděje a sny, je laskavá, má ráda lidi.
Je tak trochu z jiného světa a přesto ji mohlo potkat tolik lidí každý den. Ale čím dál víc potřebuje vědět, kdo je, odkud pochází a kdo ji nechal ve vlaku...
Možná je konečně čas na nalezení ztracené Marty?
Naštěstí je tu Elisabeth, ta na ni dává tak trochu pozor. Je to kamaráda a patří jí kavárnička vedle nádraží. Vždy má pro Martu vlídné slovo a koláč nebo dva, kdyby byla chuť. Obě se přátelí s podivínem, který žije v tunelech pod nádražím, a s Georgem Harrisem, který se převléká za římského vojáka.
Všichni čtyři společně napnou síly, aby vypátrali tajemství Martina původu…
Nalezení ztracené Marty je vlídný empatický román, který vypráví o čtyřech naprosto odlišných lidech s vřelostí, pochopením a nechá vás vnímat atmosféru i kouzlo celého příběhu v místě, kde se uprostřed ruchu a protékajících davů jako by zastavil čas…Marta nemá nic z toho. Je jí šestnáct a žije na Liverpoolském nádraží.
Nikdy nežila jinde. Nikdy nebyla jinde.
Nikdy neopustila nádraží.
Kdysi dávno kdosi nechal v kufru ve vlaku miminko. Podle zákona se čekalo 90 dní, jestli se o dítě a kufr někdo přihlásí. Nikdo nepřišel. Miminku dali jméno Marta a příjmení Ztracená. Přivlastnila si ji zlá žena, která se k ní chovala jako pravá macecha a nalhala jí spoustu věcí. Například také to, že je Marta ztělesněním ďábla a pokud někdy zkusí opustit nádraží, celý svět se bude za ní rozpadat. Proto se její život odehrává na nádraží a nic jiného nezná.
Pracuje v kanceláři ztrát a nálezů a uprostřed davů lidí, které proudí kolem každý den, je absolutně nedotčená a naivní. Má naděje a sny, je laskavá, má ráda lidi. Je tak trochu z jiného světa a přesto ji mohlo potkat tolik lidí každý den. Ale čím dál víc potřebuje vědět, kdo je, odkud pochází a kdo ji nechal ve vlaku...
Možná je konečně čas na nalezení ztracené Marty?
Naštěstí je tu Elisabeth, ta na ni dává tak trochu pozor. Je to kamaráda a patří jí kavárnička vedle nádraží. Vždy má pro Martu vlídné slovo a koláč nebo dva, kdyby byla chuť. Obě se přátelí s podivínem, který žije v tunelech pod nádražím, a s Georgem Harrisem, který se převléká za římského vojáka.
Všichni čtyři společně napnou síly, aby vypátrali tajemství Martina původu…
-ice-
