Jak jste to oznámení prožívala?
V té chvíli jsem netušila, že nás cesta povede přes taková zákoutí, v nichž si asi nikdo nepřeje objevit se ani ve snu. A nakonec nás dovedla k Petrovu plnému uzdravení. V těch prvních dnech ovšem pobýval na stáži v zahraničí s vypnutým telefonem, takže oznámení diagnózy bylo později na mně.
Jak zněla diagnóza?
Byl to vzácně se vyskytující karcinom čelisti. Proto trvalo vyšetření tak dlouho. Manžel byl v té době ve výborné fyzické kondici, mnoho let cvičil karate, pravidelně běhal a nedlouho předtím se vrátil z třítýdenní cesty na kole po Maroku. Když člověk o sobě vyslechne takovou zprávu, zpočátku se zdá, jako by se ho to netýkalo. Pár dnů trvá, než mu dojde, že se jedná opravdu o vážnou věc. Když nám došla celá realita, nabrali jsme dech a začali hledat všechny dostupné možnosti a informační zdroje, abychom se v dané situaci co nejvíce zorientovali. V krátké době jsme vyhledali několik uznávaných odborníků v oboru stomatologie a onkologie a navštívili jsme i jedno centrum věhlasného jména zabývající se šetrným ozařováním. Všude se lékaři shodli na tom, že amputace poloviny spodní čelisti je nejlepší, lépe řečeno nejjistější řešení. Pro Petra by to byl doslova likvidační zákrok, protože učí jazyky a operace by mu úplně znetvořila obličej a znemožnila normální mluvení.
Váš příběh je optimistickým svědectvím transformační cesty a uzdravení člověka s onkologickou diagnózou. Pro mnoho lidí to bude opravdu velké štěstí, že jste se rozhodli o něm napsat.
Chtěli jsme dát možnost dočíst se nejen o tom, že uzdravení je možné i bez některých devastujících procedur klasické medicíny, ale hlavně o skutečnosti, že nejdůležitějším obratem uzdravení byl moment nalezení vnitřní pravdy a postavení se za ni a za sebe samého - navzdory tlaku všeobecných konvencí a stereotypů.
Jaké jsou ty nejčastější, s nimiž jste se setkávali?
Že nemoc je trest. Není. Přichází jako šance pochopit. U Petra to byl doslova odvážný a hrdinský čin, který spustil - za mojí transformační podpory - úspěšnou obnovu samouzdravujících sil, které skutečně fungují.
Carl Gustav Jung v souvislosti s příčinou nástupu nemoci uváděl potlačenou část svého já.
Je to skutečně tak, i když dalších aspektů jsme během léčby našli celou řadu. S nemocí je ideální nalézt přátelský dialog, který nás dovede k pochopení pravdy o sobě a k opětovnému nalezení své celistvosti. Nemoc nás doslova vyzývá: „Nebuď už nadále obětí a uchop svůj život naplno do svých rukou.“
Naše emoce spouštějí - samozřejmě podle svého druhu - v našem imunitním systému určité chemické reakce. Jejich prostřednictvím se proto stáváme spolutvůrci našeho zdraví. Jedná se zároveň o osobní transformaci a příležitost žít život lepší kvality. Důležité je také utišit přebujelou mentální činnost, která je bolestí současné doby, například nespěchat při čtení knihy a dělat pauzy u jednotlivých myšlenek, abyste je stihli vnímat i srdcem.
Většina lidí si se slovem rakovina spojuje hlavně strach.
Strach je velice destruktivní. Jsme přesvědčeni o tom, že u pacientů s rakovinou je ve skutečnosti tím největším zabijákem. Je třeba s ním intenzivně pracovat a proměňovat ho v něco kladného. Naše společnost navíc pojem rakovina velmi hutně obalila obrovským stresem. To způsobuje, že na mentální rovině pak musíme čelit mnoha osobním předsudkům, klišé a konformním přístupům, které v lidech živí klima společnosti, média i reklamy.
Mnozí z nás nemají slovo rakovina ani chuť vyslovit, protože nese pachuť něčeho velmi zákeřného, fatálního, nad čím nemáme jako lidé ani jako lékaři moc. Kromě toho je této diagnózy kolem nás čím dál víc. To slovo nás straší ve všech varovných reklamách, takže ho slýcháme ještě častěji a strach je nám naháněn ještě více. Tato kniha přibližuje především transformací strachu a neklidu v lásku, celistvost a souznění.
Hodně v ní zdůrazňujete právě lásku. Jak je to třeba s láskou k jídlu? Existuje mnoho knih, které nabízejí různé protirakovinné diety. Držel Petr nějakou?
Když milujeme, nemusíme držet příliš přísnou dietu. Raději jezme s chutí než s pocitem, že jíme něco nezdravého. Je důležitější, s jakým nastavením pokrmy přijímáme. Láska je nejmocnější síla. Co je ovšem velice důležité, je okysličování organismu. Mějme proto co nejvíce pohybu na čerstvém vzduchu v přírodě. Organismus také musíme odkyselovat tím, že budeme konzumovat převážně zásadité potraviny. To, co zakyseluje organismus nejvíce, jsou ovšem emoce. Proto má jejich zvládnutí tak pozitivní účinky.
V souvislosti s nemocí se hodně hovoří o pozitivním myšlení. Určitě jste ho do svého života zapojili také.
Samozřejmě, jenže samotné pozitivní myšlení nestačí, to je „jen hlava“. Když se Petr začal léčit, začal pro něj dlouhý vnitřní dialog. Otevíral při něm šuplíky vědomých i nevědomých programů z dětství, čistil je a plnil láskou. Hledal zasuté strachy, staré křivdy, odpouštěl a prosil za odpuštění. Propojoval se se svým srdcem a snažil se více vnímat život. Častěji totiž žil hlavou než prostřednictvím svého citu. Intelekt, jehož součástí je i pozitivní myšlení, je náš skvělý pomocník, pomáhá nám v práci, vede nás z jednoho pracovního úkolu ke druhému. Ale lásku nést neumí - a život se dá prožít jen citem. Centrála uzdravujících sil sídlí v srdci. Opravdu účinnými léky jsou radost, láska a jednoduchost. V některých případech je nutné ukončení destruktivních programů celého rodu. Nemocný pak prokazuje velké mistrovství, pokud je touto zkušeností vybaven.
Objevili jste během léčby něco nepoznaného? Co třeba i vás samotné překvapilo?
Nejen z naší zkušenosti jsme zjistili, že rakovina je velmi často nemoc příliš hodných lidí. Přichází do takového organismu, v němž nachází deficit zdravé sebelásky.
Je to častější u mužů, nebo u žen?
Otázka správného nastavení hranic bývá, jako podstata onemocnění, častější u žen. Jedná se o ženy, které mívají málo aktivního svého „vnitřního muže“, řečeno moderním jazykem. Tedy svou navenek aktivní část, která ví, co chce, a jde si za tím — mužným aktivním způsobem.
Máte pro to nějaké vysvětlení?
Možná, nebo spíš s velkou pravděpodobností, chyběl v rodině vzor správného mužství. Otázka správné míry nasazení bývá naopak častějším jevem u mužů, kteří nenaslouchají dostatečně své „vnitřní ženě“, tedy svému vnitřnímu pasivnímu a laskavému principu sebepřijetí v lásce. Tady možná chyběla tato rovina doma ve výchově maminky. Abychom byli celistvou osobností, potřebujeme mít nejen funkční oba principy, jak mužský, tak ženský, ale musíme je mít vyvážené.
Medicína bojuje s rakovinou staletí. Pojetí rakoviny jako nemoci s psychosomatickým pozadím je otázkou několika posledních desetiletí.
Moderní věda říká, že když změníme postoje k sobě samotným, změní i buňky našeho těla své chování. Mimochodem, to říkal už Hippokrates: „Pokud nejsi připraven změnit svůj život, není ti pomoci.“
Kniha Nemoc – dar transformace není jen´papír s textem, je to mnohem víc: je něčím, co může zarezonovat s energetickým polem vaší duše. Slova na těchto stránkách nesou esenci nového a zcela jiného úhlu pohledu na život. Přinášejí možnost nového láskyplného vhledu, neodděleného, ale naopak vyjadřujícího přijetí. Slova v knize vás budou uzdravovat už jen tím, že je budete vnímavě číst. Vnímavě znamená citem, v tichu, klidu a pomalu, aby se vaše tělo stihlo na text naladit, procítit jej a uchopit.
Text: Michael Schubert
Foto: Archiv Nakladatelství Eminent
V té chvíli jsem netušila, že nás cesta povede přes taková zákoutí, v nichž si asi nikdo nepřeje objevit se ani ve snu. A nakonec nás dovedla k Petrovu plnému uzdravení. V těch prvních dnech ovšem pobýval na stáži v zahraničí s vypnutým telefonem, takže oznámení diagnózy bylo později na mně.
Jak zněla diagnóza?
Byl to vzácně se vyskytující karcinom čelisti. Proto trvalo vyšetření tak dlouho. Manžel byl v té době ve výborné fyzické kondici, mnoho let cvičil karate, pravidelně běhal a nedlouho předtím se vrátil z třítýdenní cesty na kole po Maroku. Když člověk o sobě vyslechne takovou zprávu, zpočátku se zdá, jako by se ho to netýkalo. Pár dnů trvá, než mu dojde, že se jedná opravdu o vážnou věc. Když nám došla celá realita, nabrali jsme dech a začali hledat všechny dostupné možnosti a informační zdroje, abychom se v dané situaci co nejvíce zorientovali. V krátké době jsme vyhledali několik uznávaných odborníků v oboru stomatologie a onkologie a navštívili jsme i jedno centrum věhlasného jména zabývající se šetrným ozařováním. Všude se lékaři shodli na tom, že amputace poloviny spodní čelisti je nejlepší, lépe řečeno nejjistější řešení. Pro Petra by to byl doslova likvidační zákrok, protože učí jazyky a operace by mu úplně znetvořila obličej a znemožnila normální mluvení.
Váš příběh je optimistickým svědectvím transformační cesty a uzdravení člověka s onkologickou diagnózou. Pro mnoho lidí to bude opravdu velké štěstí, že jste se rozhodli o něm napsat.
Chtěli jsme dát možnost dočíst se nejen o tom, že uzdravení je možné i bez některých devastujících procedur klasické medicíny, ale hlavně o skutečnosti, že nejdůležitějším obratem uzdravení byl moment nalezení vnitřní pravdy a postavení se za ni a za sebe samého - navzdory tlaku všeobecných konvencí a stereotypů.
Jaké jsou ty nejčastější, s nimiž jste se setkávali?
Že nemoc je trest. Není. Přichází jako šance pochopit. U Petra to byl doslova odvážný a hrdinský čin, který spustil - za mojí transformační podpory - úspěšnou obnovu samouzdravujících sil, které skutečně fungují.
Carl Gustav Jung v souvislosti s příčinou nástupu nemoci uváděl potlačenou část svého já.
Je to skutečně tak, i když dalších aspektů jsme během léčby našli celou řadu. S nemocí je ideální nalézt přátelský dialog, který nás dovede k pochopení pravdy o sobě a k opětovnému nalezení své celistvosti. Nemoc nás doslova vyzývá: „Nebuď už nadále obětí a uchop svůj život naplno do svých rukou.“
Naše emoce spouštějí - samozřejmě podle svého druhu - v našem imunitním systému určité chemické reakce. Jejich prostřednictvím se proto stáváme spolutvůrci našeho zdraví. Jedná se zároveň o osobní transformaci a příležitost žít život lepší kvality. Důležité je také utišit přebujelou mentální činnost, která je bolestí současné doby, například nespěchat při čtení knihy a dělat pauzy u jednotlivých myšlenek, abyste je stihli vnímat i srdcem.
Většina lidí si se slovem rakovina spojuje hlavně strach.
Strach je velice destruktivní. Jsme přesvědčeni o tom, že u pacientů s rakovinou je ve skutečnosti tím největším zabijákem. Je třeba s ním intenzivně pracovat a proměňovat ho v něco kladného. Naše společnost navíc pojem rakovina velmi hutně obalila obrovským stresem. To způsobuje, že na mentální rovině pak musíme čelit mnoha osobním předsudkům, klišé a konformním přístupům, které v lidech živí klima společnosti, média i reklamy.
Mnozí z nás nemají slovo rakovina ani chuť vyslovit, protože nese pachuť něčeho velmi zákeřného, fatálního, nad čím nemáme jako lidé ani jako lékaři moc. Kromě toho je této diagnózy kolem nás čím dál víc. To slovo nás straší ve všech varovných reklamách, takže ho slýcháme ještě častěji a strach je nám naháněn ještě více. Tato kniha přibližuje především transformací strachu a neklidu v lásku, celistvost a souznění.
Hodně v ní zdůrazňujete právě lásku. Jak je to třeba s láskou k jídlu? Existuje mnoho knih, které nabízejí různé protirakovinné diety. Držel Petr nějakou?
Když milujeme, nemusíme držet příliš přísnou dietu. Raději jezme s chutí než s pocitem, že jíme něco nezdravého. Je důležitější, s jakým nastavením pokrmy přijímáme. Láska je nejmocnější síla. Co je ovšem velice důležité, je okysličování organismu. Mějme proto co nejvíce pohybu na čerstvém vzduchu v přírodě. Organismus také musíme odkyselovat tím, že budeme konzumovat převážně zásadité potraviny. To, co zakyseluje organismus nejvíce, jsou ovšem emoce. Proto má jejich zvládnutí tak pozitivní účinky.
V souvislosti s nemocí se hodně hovoří o pozitivním myšlení. Určitě jste ho do svého života zapojili také.
Samozřejmě, jenže samotné pozitivní myšlení nestačí, to je „jen hlava“. Když se Petr začal léčit, začal pro něj dlouhý vnitřní dialog. Otevíral při něm šuplíky vědomých i nevědomých programů z dětství, čistil je a plnil láskou. Hledal zasuté strachy, staré křivdy, odpouštěl a prosil za odpuštění. Propojoval se se svým srdcem a snažil se více vnímat život. Častěji totiž žil hlavou než prostřednictvím svého citu. Intelekt, jehož součástí je i pozitivní myšlení, je náš skvělý pomocník, pomáhá nám v práci, vede nás z jednoho pracovního úkolu ke druhému. Ale lásku nést neumí - a život se dá prožít jen citem. Centrála uzdravujících sil sídlí v srdci. Opravdu účinnými léky jsou radost, láska a jednoduchost. V některých případech je nutné ukončení destruktivních programů celého rodu. Nemocný pak prokazuje velké mistrovství, pokud je touto zkušeností vybaven.
Objevili jste během léčby něco nepoznaného? Co třeba i vás samotné překvapilo?
Nejen z naší zkušenosti jsme zjistili, že rakovina je velmi často nemoc příliš hodných lidí. Přichází do takového organismu, v němž nachází deficit zdravé sebelásky.
Je to častější u mužů, nebo u žen?
Otázka správného nastavení hranic bývá, jako podstata onemocnění, častější u žen. Jedná se o ženy, které mívají málo aktivního svého „vnitřního muže“, řečeno moderním jazykem. Tedy svou navenek aktivní část, která ví, co chce, a jde si za tím — mužným aktivním způsobem.
Máte pro to nějaké vysvětlení?
Možná, nebo spíš s velkou pravděpodobností, chyběl v rodině vzor správného mužství. Otázka správné míry nasazení bývá naopak častějším jevem u mužů, kteří nenaslouchají dostatečně své „vnitřní ženě“, tedy svému vnitřnímu pasivnímu a laskavému principu sebepřijetí v lásce. Tady možná chyběla tato rovina doma ve výchově maminky. Abychom byli celistvou osobností, potřebujeme mít nejen funkční oba principy, jak mužský, tak ženský, ale musíme je mít vyvážené.
Medicína bojuje s rakovinou staletí. Pojetí rakoviny jako nemoci s psychosomatickým pozadím je otázkou několika posledních desetiletí.
Moderní věda říká, že když změníme postoje k sobě samotným, změní i buňky našeho těla své chování. Mimochodem, to říkal už Hippokrates: „Pokud nejsi připraven změnit svůj život, není ti pomoci.“
Kniha Nemoc – dar transformace není jen´papír s textem, je to mnohem víc: je něčím, co může zarezonovat s energetickým polem vaší duše. Slova na těchto stránkách nesou esenci nového a zcela jiného úhlu pohledu na život. Přinášejí možnost nového láskyplného vhledu, neodděleného, ale naopak vyjadřujícího přijetí. Slova v knize vás budou uzdravovat už jen tím, že je budete vnímavě číst. Vnímavě znamená citem, v tichu, klidu a pomalu, aby se vaše tělo stihlo na text naladit, procítit jej a uchopit.
Text: Michael Schubert
Foto: Archiv Nakladatelství Eminent