Pod knihou Čistá láska je podepsána slovenská autorka Jana Benková, která se kromě psaní - na kontě má přes dvě desítky románů pro ženy - živí jako mediální poradkyně a publicistka.
Ve svém příběhu Čistá láska zavádí čtenáře na maloměsto poblíž Bratislavy, do prostředí malé rodinné cukrárny. Tady od rána do noci každý den kmitají sestry Líza a Matylda, které se po tragické smrti rodičů snaží stůj co stůj rodinný podnik s letitou tradicí udržet nad vodou. Na uživení to stačí, ale aby si mohly dopřát i něco navíc, třeba dovolenou, na to už peníze nezbývají. A tak o dva roky starší Líza, po úspěšně zvládnutém konkurzu na místo asistentky ředitele jedné bratislavské firmy, nastupuje ještě do druhého zaměstnání. Přes den kancelář, večer a brzy ráno cukrárna.
Je to zápřah, ale zvládnout se to dá. Alespoň prozatím. Líza navíc v tom rušném každodenním koloběhu nachází i novou a nečekanou motivaci - lásku. Naprosto bezhlavě se zamiluje do svého mladého, pohledného a úspěšného šéfa Romana. Ačkoli ten si jí zprvu jako ženy příliš nevšímá, Líza se nevzdává a brzy za to také sklízí ovoce.
Jenže… Roman není právě monogamní typ a věčně ho uhánějí nějaké ženy. Líza s růžovými brýlemi na očích skrytě doufá, že ho dokáže předělat… Navíc jí tato zaslepenost brání vidět i další věci. To, co se zatím děje okolo - naproti jejich cukrárně vyrůstá konkurence a někdo jako by se ji i Matyldu snažil krůček po krůčku zastrašit…
Jana Benková vypráví zcela nenáročným stylem. Po jejím příběhu je ideální sáhnout, jestliže toužíte po nekomplikované oddechové četbě s trochou romantiky a kouskem hádanky navrch. Stejně tak, pokud neočekáváte hlubší psychologii ani určitý morální přesah. V opačném případě byste jinak byli zklamáni.
Autorka se charakterům svých postav věnuje povrchově, děj nechává plynout vcelku neměnným tempem bez jakékoliv výraznější gradace. Leccos je v příběhu předvídatelné, máloco překvapivé. Chování hlavní hrdinky, bezmála třicetileté Lízy, dost často odporuje běžnému chápání. Míra její naivity je ve velkém rozporu s jejím věkem, což posiluje nevěrohodnost dění. Prostředí cukrárny je naopak sympatickým a dobře prokresleným místem, vůně i chutě zmiňovaných zákusků a dobrot stejně tak. Milým bonusem je pak několik receptů uvedených na samotném konci knihy.
Čistá láska zřejmě nenadchne, ani neurazí, ale chuť na nějakou sladkou dobrotu bezpečně vyvolá…
Autor: Eva Šamánková
