Michal Brozman už ve velmi brzkém věku cítil, že má v sobě dar obrovské empatie. Mnoho lidí se rozhodne cestovat po světe, on se rozhodl cestovat v sobě. Poznávat své myšlenky, pocity a posouvat svůj život tak, aby jej mohl vnímat úplně jinak. Díky svým kurzům teď může pomáhat lidem od různých zdravotních a psychických problémů. Jak říká, při sezení s klienty se zaměřuje na tři oblasti. Dotkne se duše, srdce a mysli.
216 stran emocí, které jsou v knize autora bestsellerů Michala Brozmana. Příběh vás vtáhne do milostného vztahu muže a ženy, kteří spolu prožívají čistou lásku. Povídají si u hrnku kakaa, na pláži, v panenské přírodě a filozofují o životě. Hladí se po zádech a objímají tak intenzivně, až z toho mrazí po těle. Zažívají také milování pod vodopádem. Potkávají se s rostlinami a zvířaty, s kterými mají možnost rozmlouvat a přebírat od nich nejhlubší tajemství života. V druhé části knihy se můžete začíst do 50 básní plných lásky a citu, které vás pohladí po duši a vaše srdce bude cítit, že je pochopeno. U knihy se budete smát, plakat, budete mít příležitost se zasnít a připomenout si, jak může být krásná láska mezi mužem a ženou. Kdo máte rádi lásku a moudro života, básně, vsazené do milostného příběhu, tak je tato kniha právě pro vás.
V reklamách a kampaních se slovo láska objevuje tak vyprázdněně, že můžeme mít pocit, že už žádný význam nemá. Jak se na to díváte vy?
Slova ztrácejí význam, lidé používají slova bez emocí. Přestali cítit srdcem. Lidé přestali být poctiví ke svým pocitům. Na svých besedách a kurzech se snažím lidem vysvětlit, že aby se uskutečnil náš sen, je potřeba, aby myšlenka otěhotněla emocí. Tohle nám zmizelo. Někteří lidé si stále něco přejí hlavou, a když to dostanou, tak jsou s tím stejně nespokojení. Spokojenost pramení úplně někde jinde.
Proč jste pro knihu vybral zrovna název Něžná svítání? Má to pro vás nějaký hlubší smysl?
Mezi lidmi pomalu ta něha mizí. Kolikrát za týden se obejmeme a pohladíme? Pro každého je jinak důležitá ta zpětná vazba. Proto ta něha. Aby si to lidé znova v sobě dovolili otevřít.
Vaše kniha je dost netypická. Objevují se tam příběhy a dokonce i poezie. Jak vznikal tento koncept?
To je velmi dobrá otázka. První tři knihy byly velmi o osobním rozvoji. Tady je ta hloubka také veliká, ale je jinak pojatá. Chtěl jsem příběh muže a ženy, který bych zasadil do příběhu a dal znovu lidem naději.
Kdo všechno se podílí na tvorbě knihy?
U mě to je opravdu hodně lidí. Prvních šest nebo sedm let jsem nevyrůstal v ČR, takže to u mě zanechalo následky, co se týče pravopisu. Když napíšu knihu, tak ten text dostává češtinářka, která to přeloží. Tato kniha neměla editorku a přeju si, aby texty nebyly pozměňovány. U předchozích knih jsem editora měl.
Jeden z častých problémů, které řešíme, je nespokojenost se zaměstnáním. Je těžké najít odvahu opustit práci, která nás nebaví a jít do neznáma. Vám se to povedlo. Jak těžké to pro vás bylo.
Bylo to strašně těžké. Pracoval jsem v personální agentuře a konzultovali jsme, co by pro ty lidi bylo dobré. Každý se dostane tam, kde chce být, když to v sobě začne pomalu otvírat.
Člověk, který je v práci nespokojený a stále nenašel tu odvahu. Co mu tato situace přinese, že tráví čas někde, kde ho to nebaví?
Někdo na to můžete věřit, někdo ne. První část je karmická. Já věřím v to, že když se chováte k někomu zle, tak se vám to vrátí. Pokud je člověk nešťastný v zaměstnání, tak věřím, že v minulém životě se choval tak, aby si to teď vyzkoušel a uvědomil si to.
Máte v šuplíku připraven nějaký projekt?
Děti. To mám takové téma, které nosím v srdci. Nemám určený horizont a chtěl bych přinést nějakou inspiraci.
Besedu moderovala: Sandra Procházková
