se rád začte do knihy Od semínka v prach.Někdo může zahradu chápat jako totálně otravnou záležitost, někdo jen jako povinnost a jiný zase téměř šílí při zjištění, o kolik mu povyrostl trávník. Někdo se nemůže dočkat jara a už koncem února vysévá zeleninu i květiny, přepichuje, přesazuje, chystá, uklízí zahradu, všechno okopává, sází, prořezává, ničí plevel, přemítá, jak rostlinky ochránit před škůdci… a jiný zívá nudou už jen u toho, jak si čte tento článek a stolek v kavárně by ani náhodou nevyměnil za dřinu na zahradě. Ale každý, a to i ten „kavárenský povaleč“ by si měl přečíst knihu Od semínka v prach. Možná jen proto, aby pochopil, že to není otrava a že za tou dřinou je radost, spokojenost a touha žít v souladu v přírodou, i kdyby to mělo být jen na malé zahrádce s několika bylinkovými záhony.
Od semínka v prach vypráví o zahradě, ale víc než o práci na zahradě, kterou mnozí z nás považují za relax, je to o životním stylu a chuti vytvořit něco svého. Je to o tom, mít radost z vlastní zeleniny, z rozkvetlých květin, vypěstovat si mrkev, a tak nějak v klidu pozorovat, jak během roku to všechno na zahradě roste a postupně se mění. Ale paní této zahrady tu není. Buď je úplně pryč, nebo do zahrady jen hledí oknem z kuchyně. Zůstal tu jen zahradník. Je jediný, kdo tohle všechno sleduje, kdo se stará o záhony. Potřebujete do života vnést trochu pohody? Pak se začtěte do této knihy a uvidíte, že vás naplní klidem. A možná vám pomůže i najít způsob, jak mít radost z každého nového dne.
-ice-
