Kniha Papež a Mussolini je rozdělena do několika částí. Na prvních stranách najdeme popis důležitých osobností z knihy, a seznam publikací a organizací, jelikož je kniha založena na pravdivých dokumenetech a faktech. Velkou část knihy tvoři samotný děj, na konci najdeme poznámky týkající se archivních zdrojů, zkratek a doplňujících informací k jednotlivým událostem.
Co se týče děje, v prologu je již vše řečeno, tudíž udělám jen rekapitulaci pro ty, co si knihu ještě neprohlíželi a doplním pár zajímavostí. Kniha popisuje podrobně život jak papeže Pia XI., tak i Benita Mussoliniho. I přesto, jak odlišné povahy to byly, se tyto významné osobnosti spojily a navzájem si pomáhaly udržet toho druhého při moci a ještě ji zesílit. Papež Pius XI. byl zbožný, učený a řádný, ale i chladný a odměřený, zatímco Mussoliniho hlavním rysem byla vzpurnost. I přesto se u nich našlo několik společných věcí, včetně sklonů k výbušnosti. Oba si vynucovali poslušnost a lidé kolem nich se třásli při pomyšlění, že by řekli něco, co by je rozčílilo. Následující úryvek z knihy hezky ukazuje, jaký papež opravdu byl.
Když jednou vyrazil na každodenní procházku, jeden postarší vatikánský zahradník dostal kousek od něj infarkt a skácel se k zemi. Zatímco ostatní zahradníci i stráž, která papeže doprovázela, pospíchali muži na pomoc, někdo Piovi pověděl, co se přihodilo. Pontifik však nevzrušeně pokračoval v cestě.
Ještě než Hitler začal s vyhlazováním Židů, tak tuto taktiku podporoval samotný papež Pius XI. Církev vůbec neprotestovala proti tomu, že se s Židy zachází jako s někým méně cenným, naopak ještě Mussolinimu poskytla nejrůznější důvody, proč s nimi jednat špatně, a proč proti nim přijmout taková přísná opatření.
Mussolini v té době přesvědčení o celosvětovém spiknutí Židů, zednářů a protestantů nesdílel, papežův jezuitský vyslanec Tacchi Venturi však v následujících letech nasadil veškeré zbraně, aby ho přesvědčil nahlížet na svět z jeho úhlu pohledu.
…
Pius XI. měl na tomto světonázoru z velké části svůj podíl.
Další úryvek je již o vztahu nejen papeže a Mussoliniho ale také Hitlera. V první části promlouvá Pius XI.
,,Hloubejme o slovech Svatého otce,'' vyzval je, ,,který na konzistoři před celým světem světem označil Adolfa Hitlera, aniž by jej zmínil jménem, za prvního státníka po něm samém, který pozvedl hlas proti bolševismu.'' Hitler papežovu laskavost dvacátého třetího března oplatil a prohlásil, že křesťanské kostely jsou ,,nejdůležitějším prvkem pro zachování naší národní identity.'' O dva dny později se Pius XI. při rozhovoru s kardinálem Pacellim svěřil, že Hitlerův projev v něm vzbudil obdiv, a pochválil Führerovi ,,dobré úmysly.''
V knize je o mnoho více informací, které čekají až je sami prozkoumáte. Kniha byla velice zajímavá a doporučuji ji všem, koho zajímá naše historie a chtějí znát pravdu o tom, co se tehdy vlastně stalo! Já jí dávám 10/10 bodů, protože zodpoví všechny dotazy a veškeré informace má navíc doložené podle pravdivých dokumentů.
Autor: Eva Večeřová
Správa cookies
Webové stránky používají k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklam soubory cookie. Využíváním našich služeb souhlasíte s používáním cookies.
