Zvolit správnou cestu
Pokud mluvíme o Petru Kellnerovi jako byznysmenovi, zjistíme, že jeho styl vedení firmy a expanze připomíná Baťovo impérium. Stejně jako slavný zlínský obuvník se vypracoval na vrchol vlastní pílí. Obrovská chuť pracovat přinesla své ovoce a v prostředí téměř neomezených možností 90. let zaznamenala jeho firma raketový vzrůst. Další a další příležitosti na sebe nenechaly dlouho čekat, přidaly se také zahraniční projekty. Právě v tomto bodě si Kellner zachoval naprosto chladnou hlavu a místo shromažďování majetku začal dávat příležitost jiným talentovaným lidem. Tento smysl života mu umožnil zůstat nohama na zemi, bez skandálů a porušování zákona.
Z velké části to bylo asi také umění diplomacie, co mu otevřelo dveře k úspěšným kontraktům v zemích jako Čína a Rusko. Jako člověk hýřící nápady se Kellner zaměřil na postupné splnění svých snů. Jedním z jeho názorů byla například důležitost toho, aby člověka práce bavila, protože právě díky tomu se může stále rozvíjet a vidět dál než ostatní.
Starostlivý táta
Sám sebe jednou charakterizoval jako introverta se silným sociálním cítěním. I s miliardami na kontě jezdil jako běžný cestující metrem a nevyužíval výhod zvláštního postavení. Ve volném čase jste ho klidně mohli potkat při sportu nebo na pivu, byl totiž fanouškem fotbalu, dobré gastronomie, ale třeba i moderní hudby a umění.
Ke stejnému realistickému náhledu na svět vedl i svoje děti. Rodinu dokázal Kellner ochránit před zraňujícími vlivy okolního světa především tím, že téměř nevystupoval na veřejnosti. Největší výhodou pro něj byla nenápadnost, díky níž dokázal svým nejbližším zajistit maximální soukromí.
Petru Kellnerovi se podařilo mnohem víc než jen rozjet prosperující firmu, která by dokázala konkurovat světovým gigantům. Zařadil se do stovky nejbohatších lidí planety, ale zároveň si získal nezpochybnitelné mezinárodní uznání. Podle svých slov chtěl jednoduše zanechat český otisk ve světě. Nebýt „baťovského osudu“, mohl své myšlenky ještě mnohem více rozvinout. Možná už ale stihl splnit svůj úkol na tomto světě a v jeho snažení by nyní měli pokračovat jiní.
Iva Kulihová
