Pád je napínavý sci-fi thriller o muži, který celý svůj život podřídil práci a leccos mu tak proklouzlo mezi prsty. Právě dostal novou nabídku účastnit se akce, která překračuje i jeho vlastní nejodvážnější představy.Jack Taylor podřídil svůj život a práci své závislosti. Jeho drogou je adrenalin. Proto pracoval pro vládu, SEAL i námořnictvo. Přitahuje ho vše, co je nebezpečné. Riskantní úkoly jsou voda na jeho mlýn. Proto vítá i nový úkol, který ho může stát život.
Právě ho přeřadili k novému vládnímu projektu. Jedná se o testování orbitálního skoku. Pokud bude experiment úspěšný, vláda Spojených států bude mít novou strategii proti nepřátelům.
Právě ho přeřadili k novému vládnímu projektu. Jedná se o testování orbitálního skoku. Pokud bude experiment úspěšný, vláda Spojených států bude mít novou strategii proti nepřátelům.
Jak už to bývá, Jack má sice zářivou kariéru, ale jeho osobní život je v troskách. Má sice manželku, ale oba jsou takoví workholici, že rozvod je skoro na spadnutí. Poslední noc před plánovaným experimentem si oba uvědomí, že toho druhého potřebují a rozhodnou se na vztahu pracovat.
Pak přichází den D a Jackův velký orbitální skok. A pád... Neshoří v atmosféře, jak někteří předpovídali. Místo toho prostě zmizí.
-ice-
Ukázka z knihy Pád
Vylezla z okna ve třetím patře a děkovala bohu, že je obrácené dozadu budovy, mimo zástupce tisku a veřejnost, dychtivě čekající za zábranami vpředu.
Slunce stálo nízko nad obzorem a házelo douhé stíny na červenou cihlovou budovu. Brzo bude tma.
S jednou rukou na okenním parapetu se natáhla po kulaté měděné okapové rouře táhnoucí se ze střechy, zalomcovala s ní a zkusila, jak pevně drží v cihlové zdi.
Spolehla se na ni, pustila se okna a chytila se roury i druhou rukou, svezla se z římsy. Tvář teď měla jen kousíček od vrstvy zelené měděnky na letitém okapu. Podrážky motorkářských bot se tiskly k drsným cihlám a tvořily dostatečné tření, přesně jak jí Jack předvedl při jejich lezeckých výpravách.
Pomalu a opatrně přesunula jednu ruku pod druhou a zahájila sestup. Zabralo jí jen půl minuty, než se dostala ke keřům dole, posledních pár stop seskočila, přistála přikrčená v po pás vysokých křovinách a okamřžitě se dala do běhu na zadní parkoviště spojující budovu se silnicí GFlight Control Road.
Ubývající denní světlo se lesklo na asfaltu, jak nutila nohy k pohybu a čekala, že za sebou každou chvíli uslyší od budovy výkřiky.
Ale nepustil se za ní žádný z Hastingsových mužů a ona se dostala do přední části parkoviště s místem vyhrazeným pro motocykly a naskočila na svůj černý Triumph Bonneville T140 z roku 1979. Co se motorek týkalo, byla Angela puntičkářka. Nejenže si svého miláčka "Bonnie" opravovala sama, ale vybrala si model z roku 1979, protože byly poslední, než jim firma triumph dodala elektronický startér.
Vylezla z okna ve třetím patře a děkovala bohu, že je obrácené dozadu budovy, mimo zástupce tisku a veřejnost, dychtivě čekající za zábranami vpředu.
Slunce stálo nízko nad obzorem a házelo douhé stíny na červenou cihlovou budovu. Brzo bude tma.
S jednou rukou na okenním parapetu se natáhla po kulaté měděné okapové rouře táhnoucí se ze střechy, zalomcovala s ní a zkusila, jak pevně drží v cihlové zdi.
Spolehla se na ni, pustila se okna a chytila se roury i druhou rukou, svezla se z římsy. Tvář teď měla jen kousíček od vrstvy zelené měděnky na letitém okapu. Podrážky motorkářských bot se tiskly k drsným cihlám a tvořily dostatečné tření, přesně jak jí Jack předvedl při jejich lezeckých výpravách.
Pomalu a opatrně přesunula jednu ruku pod druhou a zahájila sestup. Zabralo jí jen půl minuty, než se dostala ke keřům dole, posledních pár stop seskočila, přistála přikrčená v po pás vysokých křovinách a okamřžitě se dala do běhu na zadní parkoviště spojující budovu se silnicí GFlight Control Road.
Ubývající denní světlo se lesklo na asfaltu, jak nutila nohy k pohybu a čekala, že za sebou každou chvíli uslyší od budovy výkřiky.
Ale nepustil se za ní žádný z Hastingsových mužů a ona se dostala do přední části parkoviště s místem vyhrazeným pro motocykly a naskočila na svůj černý Triumph Bonneville T140 z roku 1979. Co se motorek týkalo, byla Angela puntičkářka. Nejenže si svého miláčka "Bonnie" opravovala sama, ale vybrala si model z roku 1979, protože byly poslední, než jim firma triumph dodala elektronický startér.
