Z většiny pohanských svátků vznikly docela příjemné tradice, které si někteří z nás umí užít i v dnešní době. Sice to letos kvůli pandemii s oslavami nijak horké nebude, ale bavit se můžeme i tak, ne?
Filipojakubská noc – nebo také noc Valpružina – je noc z 30. dubna na 1. květen a má kořeny v dávné keltské historii. Tehdy se slavil svátek Beltine a zapalovaly se ohně, které měly živé zbavit všeho nečistého. Platilo, že se tento svátek musel protančit a očistit se přeskakováním přes oheň, nebo se aspoň mezi ohni procházet. Noc, která pak přišla, patřila podle tradice "jinému světu", tedy světu elfů, víl a čarodejnic. Keltové měli celou řadu přínosných zvyků, například uzavírání manželství na rok a den. Pokud to mezi ženou a mužem nefungovalo, po roce a dni se mohli rozejít, jako by se nic nestalo a najít si každý jiného partnera. Ale zpět k čarodějnicím. Letos to zase na moc velkou oslavu nevypadá, ale stejně vám to nebrání si užít tuto tradici nejvíc, jak to zákony dovolují. V každém případě si nezapomeňte aspoň symbolicky zatančit, zapálit svíčku, udělat vlastní oslavu na zahradě, nebo si třeba přečíst něco dobrého o čarodějnicích.
Těm, kdo mají rádi drsné příběhy a nejsou citliví na hrubější výrazy, můžeme doporučit knihy Rudovlasá nebo Hon na lišku Petry Neomillnerové, těm, kdo jsou víc útlocitní doporučujeme vyzkoušet Černou čarodějku, Dceru čarodějnice či Zimu čarodějnice a jestli vás lákají spíš pohádky, pak se nabízí Malá čarodějnice, Čarodějnice Bordelína a Zvědavá čarodějka Agáta.
Správa cookies
Webové stránky používají k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklam soubory cookie. Využíváním našich služeb souhlasíte s používáním cookies.