Jezerní hřbitov je již druhou knihou, která u nás od Paula Cleava vyšla. První byla kniha Čistič, která v originále vyšla roku 2006 a následně u nakladatelství Jota roku 2007. O vydání druhého úspěšného detektivního příběhu se postaralo nakladatelství Galatea. Na Goodreads je tato kniha hodnocená čtenáři téměř čtyřmi hvězdičkami. V zahraničí je Paul Cleave známější, než je u nás, ale i zde si tento jedenačtyřicetiletý Novozélanďan jistě najde své fanoušky.
Detektiv Theo Tate rozhodně není typ detektiva, kterého byste v jiných kriminálních knihách čekali. On vlastně již ani do policejních řad nepatří. Před dvěma lety, kdy se mu zhroutil jeho svět, byl totiž odvolán a začal pracovat jako samostatný soukromý detektiv. Nyní je přítomen u exhumace těla muže, kterého pohřbívali právě před dvěma lety. To ještě netuší, že je pro něj tento večer osudným, a s exhumací Henryho Martinse na něj čekají i tři další mrtvá těla, která se z ničeho nic vynoří z jezera. Tate se do vyšetřování pustí na vlastní pěst a rozhodně se při tom nechová jako vzorný policista. Nejen že navštěvuje pozůstalé dřív než policie, ale dokonce ukradne několik důkazních materiálů, které jsou pro celé vyšetřování klíčové.
Tate se tak zaplétá do případu, který jaksi souvisí s tím, co šetřil před dvěma lety, a tak nějak tuší, že kdyby vše tehdy nepokazil, nenašli by v rakvi Henryho Martinse někoho jiného a majitele rakve v jezeře. Navíc i detektiv má své démony, kteří ho neustále pronásledují. A čím je k rozlousknutí případu blíž, tím hůř na tom je.
Může se zdát, že prozrazuji mnoho, ale vlastně jsem vám jen nastínila počáteční fakta. Detektiv Tate toho totiž skrývá mnohem víc. Nejen, že pozorujete, jak do všeho strká nos a pak se diví, proč se k němu policie chová tak, jak se chová, ale také vnímáte jeho utrpení, poznáváte jeho temnou stránku (řekněme zatraceně temnou stránku) a soucítíte s ním, když se vše obrací proti němu. Tate není typickým hlavním hrdinou. To ani náhodou. Vlastně vám nejspíš nějakou dobu bude trvat, než si na jeho postavu a celkové počínání zvyknete. Jeho vtípky a sarkasmus nemusí sednout každému a ani jeho utrápená a tajnůstkářská tvář mu na oblíbenosti nepřidá. Ale čím blíž ke konci budete, tím víc vám bude sympatický a tím víc s ním budete souhlasit a chápat jeho rozhodnutí.
Ostatních postav je v knize opravdu hodně. Možná chvíli bude trvat, než se zorientujete, ale to při čtení vůbec není na škodu. Spíše je to plusový bod, protože až do konce nevíte, kdo je vlastně vrah. A o mrtvoly také nebude nouze. Občas vám obočí vyjede nahoru a vy budete přemýšlet, jestli to autor myslel opravdu vážně. Myslel. Jenže s tím také přichází prozření, které na vás dýchne až po dočtení: autor si s příběhem pohrával tak dlouho, dokud do sebe všechno tak nějak podivně nezapadlo. Je samozřejmé, že to tak musí být u každé detektivky, ale tady je přímo bije do očí. Což je škoda, protože právě závěr mě přesvědčil, že Jezerní hřbitov opravdu není jen průměrná detektivka, ale že v sobě má něco víc – detektiva Tatea! Muže, kterému nic není cizí. Muže, který se nebojí obrátit k zákonu zády. Muže, který má víc démonů, než jakýkoliv jiný detektiv, se kterým jsem měla prozatím tu čest se seznámit.
To všechno dělalo z příběhu velmi dobrý thriller, jenže i přes poslední větu si stále nejsem jistá, zdali bych se začetla do dalšího dílu. Věřím, že si autor zase nachystal pikantní případ, a novozélandské techniky vyšetřování každého čtenáře zase prekérně rozčílí, jenže je to právě to vyprávění, které není až tak dech beroucí, jak by mělo být. Hlavní hrdina vás do příběhu nevtáhne ihned. Spíše mu to chvíli trvá. A navíc jeho nejapné poznámky také nejsou vždy na místě. Už po pár stránkách vám dojde, že to s ním nebudete mít lehké. A když pak přijde stránka s názvem Část II, vše se vám pouze potvrdí.
Závěrem? Jezerní hřbitov není detektivkou pro každého, ale měli byste ji zkusit. Proč? Protože právě detektiv Tate je něco, na co se jen tak při čtení nenarazí! Pokud máte rádi zapletené příběhy, jejichž rozlousknutí neprobíhá vůbec snadno, kde je mrtvých přemíra a intrik jakbysmet, Jezerní hřbitov se vám bude líbit. Jako příběh rozhodně nezklame a může vás jedině mile překvapit.
Autor: Štěpánka Geryková