Tip na dárek: KÁVOVÁ EDICE PRO KNIHOMOLY – sleva 20 % jen do 22.11.

Pekařova dcera

archiv revue
Nakladatelství Fortuna Libri se chystá v polovině října vydat knihu Pekařova dcera, ve které se prolíná přesvědčivý příběh z války se současností.
Nakladatelství Fortuna Libri se chystá v polovině října vydat knihu Pekařova dcera, ve které se prolíná přesvědčivý příběh z války se současností. Kniha, která ukazuje, že lidské city a problémy zůstávají stejné, a přitom nezáleží ani na místě, ani na době, v níž žijeme.

V roce 1944 je dcera pekaře Elsie Schmidtová dospívající dívkou v Německu. Protože se blíží jeho porážka, Elsie musí přijmout pozvání nacistického důstojníka na vánoční večírek. Kdyby odmítla, mohla by ohrozit celou rodinu. Na večírku dostává nabídku k sňatku. Její snoubenec patří mezi ostatními důstojníky k nejvlídnějším a nejčestnějším, avšak také on je úplně lhostejný k osudu židovského chlapce, který byl pro svůj krásný hlas vybrán, aby zpíval nacistickému publiku koledy.

Elsie se s chlapcovou tragickou budoucností nemůže smířit a vůbec netuší, že brzy bude o chlapcově osudu rozhodovat právě ona…

O 60 let později

El Paso, Texas. Blíží se Vánoce a Reba Adamsová má napsat článek s vánoční tematikou. Objeví německé pekařství a jeho majitelku Elsie. Životní moudrost staré Němky Rebu magicky přitahuje a pomáhá jí najít sebe sama.

S touto knihou se ponoříte do příběhu plného emocí, které budete prožívat také vy sami a které ve vás budou rezonovat jetště dlouho po jejím dočtení.

Rozhovor mezi reportérkou a postarší pekařkou přináší vzpomínky na temnější časy...



Ukázka z knihy Pekařova dcera

Dlouho poté, co dolní kamna vychladla natolik, že bylo možné se jich dotknout, a horní se ohřála těly zachumlanými v bavlněných pokrývkách, vyklouzla zpod tenké přikrývky a tiše se pohybovala tmou. Bačkory si nevzala ze strachu, že by klapotem probudila manžela. Na okamžik se zastavila u dívčího pokoje, dala ruku na kliku a ucho přitiskla na dveře. Zaslechla tiché chrápání a přistihla se, jak začíná dýchat do rytmu. Kdyby tak mohla zastavit čas, zapomenout na minulost a na přítomnost, vzít za kliku a vlézt si k ní jako za starých časů. Ale nemohla zapomenout. Tajemství ji táhlo pryč. Dolů, po strmých schodech vrzajících pod její vahou. Šla po špičkách a jednou rukou se přidržovala zdi.

V kuchyni ležely na pracovní desce úhledné bochánky těsta. Byly bílé a kulaté jako dětská tvářička a lemovaly stůl kolem dokola. Linula se z nich vůně mléka a medu, která celou místnost naplnila nadějí na krásný den. Škrtla sirkou. Černá hlavička se rozhořela a olízla knot svíčky. Chvíli trvalo, než se rozhořela.
Dávala přednost svíčce před elektrickými žárovkami, které před domem. Nechtěla riskovat a podněcovat jejich zvědavost nebo budit rodinu.

Klekla si pod stůl, na kterém kynul chléb, odstrčila zčernalý hrnec a ve tmě se snažila nahmatat prasklou desku v podlaze, do které ukryla nový dopis. Mozoly od válení se zachytávala o dřevěná prkna. Třísky se jí vrážely pod kůži, ale nevšímala si toho. Srdce jí bušilo až v uších, do paží a konečků prstů jí proudilo
teplo. Pak konečně uslyšela zašustění papíru, který srolovala a ukryla do štěrbiny.

Dopis přišel ranní poštou a byl vložen mezi účtem od mlynáře a dávno zapomenutým vydáním časopisu Signal: obálka byla roztržená, vodotisk způsobil, že text byl nečitelný až na dokonalý inzerát vychvalující hliníkový bicykl od BMW, který byl určen „modernímu“ jezdci. Jemný rukopis a staromódní pečeť
dopisu se v obvyklé poště vyjímaly. Okamžitě rukopis poznala a dopis rychle zastrčila do kapsy nabírané sukně, než si toho mohl kdokoli všimnout.
Manžel na ni zavolal: „Co je nového?“
„Nic. Jen letáky a účty.“ Podala mu časopis a účet. „Ber, ber,
ber, pořád stejná písnička.“ Strčila si ruce do kapes a pevně sevřela
dopis v dlani.
Manžel zabručel, hodil rozpadající se časopis do koše a nožem na dopisy rozřízl obálku od mlynáře. Vytáhl účet a zblízka ho studoval, jako kdyby všechno přepočítával. Pak souhlasně kývl.
„Dokud se svět točí, bude se člověk každé ráno probouzet hlady.
A díky bohu za to. V opačném případě bychom zkrachovali, ne?“
„Jo,“ odvětila. „Kde jsou děti?“
„Venku, plní své povinnosti,“ odpověděl.
Přikývla a vzdálila se do prázdné kuchyně, aby tam ukryla
dopis, než bude bezpečné si ho přečíst.
Teď, když srpek měsíce zářil vysoko na nebi, se přikrčila a položila svíčku na zem. Pečeť dopisu byla prasklá z toho, jak ho sevřela v kapse. Úlomky popadaly po podlaze. Opatrně je
smetla do svícnu, rozbalila dopis a začala číst známý rukopis.Ruce se jí třásly víc a víc s každým dalším slovem a přibývajícími větami. Dech se jí zrychloval, až si musela přikrýt ústa,aby nevykřikla.


Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Související produkty
Čeština
Pekařova dcera
Čeština

Pekařova dcera

5.0 2
349 286
Vyprodáno
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.

Nejnovější články

Možná jste o Abhejali Bernardové dosud neslyšeli, a my bychom to rádi napravili. Tahle inspirující žena jako desátý člověk na světě dokončila výzvu „Oceans Seven“. Je první člověk pocházející ze země bez moře, každou přeplavbu navíc zvládla na první pokus. Pracuje jako překladatelka a šéfka nakladatelství Madal Bal. Je také mistryní ČR v běhu na 100 km a 24 h, od 18 let se věnuje meditaci. O svých výpravách nejen po světě, ale hlavně do vlastního nitra, napsala knihu Dokud voda neskončí. Nedávno vyšla i audiokniha, kterou namluvila Tereza Bebarová.
V sobotu 16. listopadu jste se mohli v Ostravě setkat s Karin Krajčo Babinskou, autorkou knižní novinky Čarodějky, která se konala v DOMĚ KNIHY KNIHCENTRUM.cz. Autorku doprovodil Richard Krajčo.
„Manžel je Nebesy. Žena je Zemí. Manžel je sluncem, což jej činí stálým, jako je ona jasná koule. Žena je měsícem, ubývajícím a mizejícím, ale nevyhnutelně slabým. Nebesa jsou uctívána na obloze nad námi, země je dole, špinavá a šlape se po ní.“ – citace z knihy, str. 196 –