Překládání Písma představuje v duchovním a kulturním životě českého národa zcela mimořádný fenomén a doprovází celé jeho dějiny od raného středověku až do současnosti. Také tlumočení Bible do češtiny v moderní době (tj. po r. 1900) patří k tématům nesmírně zajímavým, avšak paradoxně mezi českou veřejností téměř neznámým. V tomto čtvrtém svazku ediční řady Studijní texty České biblické společnosti se nyní dostává do rukou čtenáře nová monografie PhDr. Josefa Bartoně, Th.D., jejímž hlavním cílem je zevrubně představit české novozákonní překlady, které byly vytvořeny a poprvé publikovány v období od počátku šedesátých let 20. století do r. 1989. Aktuální Bartoňova publikace prezentuje pět dalších českých novozákonních tlumočení: přelomový Český ekumenický překlad, exilový Nový zákon Ondřeje M. Petrů a na něj úzce navazující římskokatolický liturgický překlad Václava Bognera, velmi volný a komunikativní text Slovo na cestu a tzv. Překlad nového světa, konfesní tlumočení svědků Jehovových, jež vzniklo jako česká mutace anglojazyčného New World Translation.

Autor využívá svou teologickou, klasicko-filologickou a bohemistickou kvalifikaci a v předkládané monografii přináší množství utříděných faktografických informací, nových poznatků a odhalených souvislostí. Kniha shromažďuje důležitá bibliografická data, odkrývá leccos z dosud málo známého pozadí geneze pojednávaných překladatelských počinů, na základě detailních analýz podává charakteristiky jednotlivých překladových textů, postihuje vztahy mezi tlumočeními a určuje jejich místo v širším kontextu české biblické překladové tradice.