Petr Juřák, Mgr. et Mgr. (nar. 1973) se narodil ve Frýdku-Místku, v roce 1992 absolvoval Gymnázium v Českém Těšíně. V letech 1992 – 1999 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci studijní program Historie, archivnictví a pomocné vědy historické, v letech 2008 – 2011 studoval na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci bakalářský studijní program a v roce 2014 absolvoval na téže fakultě magisterský studijní program Učitelství náboženství pro základní školy a Katechetika. Za magisterskou diplomovou práci Památky sakrálního charakteru ve Frýdku-Místku obdržel ocenění děkanky fakulty. V letech 2000 – 2001 pracoval jako odborný archivář v Archivu města Plzně, od roku 2001 je zaměstnán jako historik Muzea Beskyd Frýdek-Místek.
Je členem několika odborných komisí v rámci historie. V rámci své odborné činnosti se zaměřuje na umělecké památky, industriální dějiny, dějiny katolické církve, místopis, dějiny regionálního muzejnictví, dějiny municipalit a dějiny spolků. Je autorem řady muzejních výstav a více než 400 odborných a popularizačních článků, studií a publikací.
Tajemné stezky - Beskydy ve stínu Lysé hory
Beskydy – to jsou nejen hluboké lesy, horské louky, stáda ovcí pasoucích se kolem dřevěných salaší, ale také vzpomínka na slavného zbojníka Ondráše a další nezkrotné goraly, kteří v tvrdých horských podmínkách hospodařili. To vše utváří neopakovatelný genius loci, jímž je beskydské pohoří doslova prodchnuto. V prvním díle se budeme pohybovat v oblasti Slezských Beskyd. Středobodem našeho putování bude Lysá hora, skutečná vládkyně hor. Toulat se ale budeme i po ostatních vrcholech – Velké Čantoryji, Kozubové, Gírové, Ostrém, Godule, Prašivé a mnoha dalších. Sestoupíme také do údolí a navštívíme malebná městečka, vesnice a osady – Jablunkov, Mosty u Jablunkova, Hrčavu, Horní a Dolní Lomnou, Komorní Lhotku, Krásnou, Raškovice, Pražmo a samozřejmě Morávku. Průvodci nám budou zbojník Ondráš se svým druhem Jurášem, spisovatel Vladimír Vašek alias Petr Bezruč, věčný rebel Jan Koloničný z Morávky nebo národní buditelé František Sláma a Jan Winkler.
Jak se zrodil nápad na knihu?
Nápad pocházel od pražského nakladatelství Regia, které vydává publikace týkající se různých koutů naší republiky. Chtěli napsat publikaci, která by se týkala Beskyd, a já jsem tuto nabídku přijal. Pak jsem se dal do zpracování materiálů a doufám, že se mi to podařilo.
Jak vznikal koncept knihy?
To bylo trochu komplikovanější, protože o Beskydech toho bylo napsáno spoustu a já jsem se snažil Beskydy uchopit trochu jinak. Koncept je takový, že je to v podstatě věnováno vesnicím, které jsou v oblasti Beskyd.
Jak těžké bylo najít zdroje pro vaši knihu a jaké různorodé prameny jste využil?
Měl jsem k dispozici kroniky, různé články, dobový tisk a další. Zdrojů jsem měl k dispozici poměrně dost a všechny jsou v knize uvedeny.
Mluvil jste také s pamětníky?
Pamětníci existují a já jsem mluvil se spoustou lidí, spíše pro upřesnění a doplnění informací.
Jak dlouho kniha vznikala?
To úplně přesně nevím, neustále jsme to vydání oddalovali, což bylo nakonec asi dobře. Ale myslím si, že vznikala takové 3 nebo 4 roky.
Narazil jste na nějaké překážky při psaní?
Tak byla to hlavně časová náročnost, protože podchytit celé to téma bylo dost komplikované. Pak shromáždit dostatek informací a materiálů a zpracovat to tak, aby to mělo hlavu a patu.
Jak je to s tradičním způsobem obživy? Myslím zemědělství a pastevectví. Objevuje se v Beskydech ještě nějaká výjimka, která se toho drží?
Tak dříve byl ten způsob obživy samozřejmě jiný, dnes máme v podstatě globální stravování a velmi rychle se k nám dostanou produkty z jiných zemí světa. V minulosti lidé žili v podstatě z toho, co si sami vypěstovali a možnosti dopravy zboží nebyly takové jako dnes.
Jak těžké je v dnešní době sestavit vlastní rodokmen bez cizí pomoci? Má vůbec člověk šanci?
Určitě má šanci. Samotné sestavení rodokmenu není zase tak složité, důležité je si zjistit základní informace, jak se rodokmen zpracovává. Dá se vycházet ze stránek archivů, digitalizovaných matrik, digitalizovaných kronik a podobně.
Kolik archivů v ČR má digitalizované informace?
Přesný počet vám neřeknu, ale má dojít k digitalizaci všech archivů, které jsou u nás. Postupně by mělo být digitalizováno vše. A tímto způsobem se již dnes dá dohledat velké množství informací.
Besedu moderovala: Sandra Procházková
Správa cookies
Webové stránky používají k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklam soubory cookie. Využíváním našich služeb souhlasíte s používáním cookies.