Povídky na tělo Martiny Formanové vzbudily velký zájem

Martina Formanová pochází z Brna. Po maturitě na gymnáziu se odstěhovala do Prahy, kde vystudovala scenáristiku na pražské Filmové akademii múzických umění. Během studií pracovala coby modelka. V roce 1994 odešla do USA, kde dnes žije mezi New Yorkem a Connecticutem se svým manželem, režisérem Milošem Formanem, a jejich dvěma syny. Od roku 2002 publikuje knihy. Je autorkou autobiograficky laděných próz Skladatelka voňavého prádla (2002), Snědla dětem sladkosti (2012), Případ Pavlína (2014), novel Trojdílné plavky (2007) a Nevěra po americku (2011) a románu Ten sen (2009). Napsala rovněž dva scénáře, které se staly předlohou televizním filmům.

Povídky na tělo
Po několika románech a autobiograficky laděných prózách přichází Martina Formanová se souborem kratších povídek, které spojuje společné téma – partnerské a intimní vztahy v nejrozmanitějších podobách. S pochopením a humorným nadhledem líčí mnohdy bizarní situace a trapasy, v nichž se ocitáme v důsledku konfrontace našich snů, cílů a záměrů s realitou. Střetává se tu nejen ženský svět s mužským, ale i naše představy o sobě a o druhých se skutečným a často nahodilým chodem světa. Aktéři povídek jsou nejrůznějšího věku i společenského a profesního postavení. Čtenář se tak setkává např. s třináctiletou dívkou, v níž probouzející se sexualita vyvolává odpor i romantické snění; se všestranně úspěšným a neodolatelným mužem, kterého dostihne drobné selhání v mládí; s obyčejnými mileneckými a manželskými páry středního věku unavenými stereotypem; s mladou překladatelkou přivydělávající si nejstarším řemeslem světa; s padesátníkem, permanentně vystrašeným ze své ženy. Autorčiny momentky z milostného a sexuálního života živočišného druhu homo sapiens jsou chápavou a vtipnou četbou obohacující obě pohlaví.

Do Ostravy jste přijela představit svou novou knihu Povídky na tělo. Jak vznikal název knihy?
Musím říct, že můj manžel byl původně inspirátorem mých názvů. Asi v polovině knihy jsem přemýšlela nad názvem a napadly mě Povídky na tělo. Název jsem napsala panu nakladateli a ten mi odepsal, abych už nic jiného nevymýšlela. Takže to přišlo nějak samo a sedlo to.

Již řadu let žijete v USA, ale povídky jsou zasazeny do České republiky. Je k tomu nějaký hlubší důvod?
To je pro mě vždy takový problém. Sice žiji již dlouho v USA, ale přece jen jsem strávila více času v České republice. Strávila jsem tady hodně času, kdy se člověk formuje a mám tady strašně dlouhá a pevná přátelství.

Řeší Američanky stejné věci jako Češky? Nebo jsou tam rozdíly v tématech, která řeší a o kterých se baví?
Řekla bych, že v té mezivztahové tematice je to velice podobné. Američané jsou různí, ale v oblasti, kde žijeme my, mám pocit, že jsou lidé více konzervativní. Tady jsou ženy asi sdílnější a otevřenější.

Ve vaší povídkové sbírce je jedna, která mezi ostatními trochu trčí svou formou, a to erotickou formou. Měli by si na to vaši čtenáři zvykat?
Mě vlastně překvapuje, že to vzbuzuje takovou pozornost. Už jsem na to dostala více podobných dotazů. Možná je to tím, že jsem vždy byla velice decentní v popisu vztahů. Myslím si, že k této povídce to sedí. U ní je to účelové a nemyslím si, že bych do budoucna měla psát nějaké erotické romány. To asi ne.

Ale je úžasné, že to vzbuzuje takový zájem.
To je pravda. Asi je to tím, že se to ode mě nečeká. Docela sleduji českou literaturu a vím, že jsou autoři, kteří nemají problém s jadrnějším vyjadřováním. Ale u mě to nebylo teda moc zvykem.

Z vašich postav dominují zejména ženy. Které období ženského života je podle vás nejtěžší?
Když se teď dostávám do toho zralejšího věku, tak bych řekla, že všechna období mají svoje těžkosti. Nepodceňovala bych dospívání u dívek. Má to své obtížné problémy, kdy se člověk snaží pochopit, kým je. Teď jsem vstoupila do dalšího období, kdy kluci odcházejí z domu a cítím, že je to taky problematická perioda v životě. Najednou se všechno změní a musím se podle toho přizpůsobit.

Říkala jste, že příběhy nacházíte hodně kolem sebe. Nacházejí se ve vašich příbězích lidé z vašeho okolí?
Spíše bych řekla, že ne. Většinou změním spousty věcí a ani bych to nechtěla. Je to o tom, jak dalece je ochoten člověk odhalit realitu. Zvláště u těch cizích lidí to ale dost chráním a respektuji.

Řadu vašich postav potkáváme ve vztahové krizi. Pan Radim Uzel nám tady říkal, že si špatně vybíráme partnery hned na začátku. Souhlasila byste s tím?
Tak tohle je má teorie již dlouho. Ale těch faktorů je asi více. V každém dlouhodobém vztahu přijdou období, kdy cítíme, že nejsme naladěni na tu stejnou vlnu a když do toho přijde nějaký jiný vztah, tak se může stát cokoliv.

Sledujete doma dění v České republice?
Sledujeme. Ladíme si doma také české televizní stanice a kontakt s domovem je poměrně jednoduchý. Necítím se zase tak izolovaná. Prakticky každý den mluvím s rodiči přes Skype.

Besedu moderovala: Sandra Procházková

Správa cookies

Povídky na tělo Martiny Formanové vzbudily velký zájem

Povídky na tělo

Nejnovější články