Většina současných milovníků přírody obdivujících krásy hor, lesů a vůbec půvaby krajiny si neuvědomuje, jak dlouhou historii má tento postoj. Kniha se pokouší mapovat historický vývoj našeho estetického vnímání přírody od ocenění jednotlivých objektů v antice (květ, zvíře, údolí) k ocenění krás krajiny a celé přírody v novověku. Estetizace přírody je spojena se jmény jako lord Shaftesbury, Jean Jacques Rousseau a Immanuel Kant a vrcholí v 19. století, kdy hovoříme přímo o kultu přírody. Text je doplněn srovnáním evropského pojetí s významem přírodních krás pro kultury Dálného východu a stručnou kapitolou o reflexi estetických jevů v biologii od Darwina po současnost.