Koncem září se v Domě knihy konala beseda a autogramiáda uznávaného sexuologa a gynekologa. Radima Uzla. Je autorem mnoha knih, v nichž čerpá ze své bohaté praxe. Sexuální život slavných je novinka, která vyšla letos na jaře v nakladatelství Epocha. O sexuálních libůstkách slavných lidí jejich životopisci zpravidla mlčí, což však neznamená, že by významné osobnosti nebyly bytostmi z masa a krve. Autor knihy sice nepatří k profesionálním dějepiscům, intimními životopisy slavných se však zabývá již řadu let. Díky němu tak může historie znovu dostat šanci, aby se stala učitelkou života – tentokrát dokonce i toho sexuálního.
MUDr. Radim Uzel, CSc. je autorem mnoha článků v tisku, rozhovorů a publicistických relací v rozhlase a v televizi. Po celou dobu své odborné praxe se věnoval reprodukční medicíně, poruchám plodnosti, plánovanému rodičovství a problematice antikoncepce. V rámci specializace v lékařské sexuologii se profiloval především jako odborník na sexuální výchovu. Každoročně absolvuje desítky přednášek a besed v oblasti sexuální výchovy pro odbornou i laickou veřejnost. Jeho vystoupení i písemné projevy vynikají srozumitelností a humorným nadhledem. Je čestným členem České gynekologicko-porodnické společnosti, České a Slovenské sexuologické lékařské společnosti, odborným garantem Národního registru reprodukčního zdraví Ministerstva zdravotnictví ČR, čestným předsedou Společnosti pro plánování rodiny a sexuální výchovu, externím učitelem Univerzity Hradec Králové.
Jak probíhal výběr osobností, o kterých si můžeme přečíst v knize?
Začalo to tím, že jsem byl na služební cestě po USA. Už je to skoro dvacet let. Zúčastnil jsem se tam jakési besedy, kde nějaký autor hovořil o různých sexuálních kuriozitách, které sbíral. Já jsem si tam dělal i poznámky a poté jsem si tam o těch lidech ty informace i hledal. Teď jsem to v počítači našel, inovoval a nabídl jsem to nakladatelství.
Je některá z osobností v knize vaším opravdovým oblíbencem?
Všichni, samozřejmě. Oni musí splňovat jedno kritérium. Nikdo z nich už není naživu, protože tím se autor vystavuje průšvihu žalob a konfrontací.
Trpěla některá z osobností něčím, co jste ve vaší praxi nepoznal?
Novináři se mě často ptají, zda mě ještě něco dokáže vůbec překvapit. Já jim odpovídám velmi nerad, protože to vypadá, že machruju. Ale mě už nepřekvapí nic.
Dá se ve věci sexuality alespoň tušit hranice normálnosti? Nebo se spíše tuší ty extrémy?
Tady je zajímavá otázka, co je vůbec normální? Hranice normality je velice šedá. Někdo to považuje za normu a někdo si myslí, že již to je úchylné. Řídí se to třemi kritérii. Aby to nebylo proti přírodě, aby to nebylo proti dobrým mravům a aby to nebylo proti zákonům. Proti zákonům je jasné, za co nás již potrestají. Ale proti dobrým mravům? To může být velice pružné.
V knize jsou obsaženy slavné osobnosti. Dá se říci, že jejich sexuální život je standardní nebo je to odlišné?
Každý člověk je v sexuální oblasti odlišný. Každý je odlišný, každý je jiný.
Hledá pomoc sexuologa spíše žena nebo muž?
Je zajímavé, že sexuálních poruch bude asi stejně. Jsou různé. Muži mají nejvíce problému s funkcí, ženy zase s chutí. To jsou dvě různé věci. Muži tvoří většinu.
Stále platí, že se lidé ostýchají vyhledat pomoc sexuologa?
Ono to souvisí s psychiatrickou péči. Je to tak, že ani k těm psychiatrům lidé nechodili rádi. V současné době je to již adekvátní součástí lidského zdraví. Lékař musí působit i na duši.
Stalo se vám někdy, že vás pacient inspiroval k tomu, abyste něco doma vyzkoušel?
Myslíte nějaké inovace? Já to mám většinou z knížek. Inspirativně to na mě v ordinaci moc nepůsobí.
Jak se liší problémy, které řešíte dnes a v minulosti?
Mám dojem, že je to větší otevřenost. Lidé chápou, že je to normální část lidského života.
Vědí si dnešní lidé se svou sexualitou rady více než jejich předkové?
No víte, myslím si, že ty problémy byly stejné a sexualita se moc nezměnila. Sexualita je trapně stejná více než 2000 let.
Kdy je dobré začít u dětí se sexuálním vzděláváním?
Sexuální vzdělávání by mělo být pravdivé a věku přiměřené. I dětem v předškolním věku budete říkat, že si nemají sedat s cizím mužem do auta. Jaká slova nemají používat. I to je sexuální výchova. Lepší je informace o dva roky dříve než o pět minut později. To je také pravda.
Na kom by měla ležet tíha vzdělávání?
Institucionální a rodinná výchova by měly být v souladu a vzájemně se doplňovat. Ty výchovy nesmí jít proti sobě.
Obecně se říká, že si problémy často způsobujeme sami. Platí to tak i u reprodukčních orgánů?
Je to tak ve všech lidských neřestech. Neustále je člověk umravňován. To vytváří v člověku stres. Dnes celý národ hubne, ale proč?
Jak velkým pomocníkem je internet v sexuologii?
Je to dobrý sluha, ale zlý pán. Poskytne nám řadu informací a řadu dezinformací. Pak je také obrovské nebezpečí seznamování přes internet. To je mast pro pedofily. Musíme dávat pozor, co dítě na počítači konzumuje.
V jednom rozhovoru jste zmínil, že žárlivost by se měla léčit...
Já mám dojem, že existují různé stupně žárlivosti. Lehká žárlivost je možná i vztahu prospěšná, ale ta patologická žárlivost vede k životním tragédiím.
