Záleží na mnoha okolnostech, na osobnostních charakteristikách, pomoci z okolí a také na štěstí. V osobnosti máme temperament, ten je vrozený a pochopitelně jinak si počíná sangvinik a jinak melancholik. Dnes je módní Velká pětka, kdy příznivá se jeví extroverze a svědomitost, otevřenost ke světu a vstřícnost a nepříznivý neuroticismus. Nejde ale jen o volní vlastnosti, destruktivně působí deprese, ale i samotný strach snižuje výkonnost.
I když jsou v názvu knihy „holky“, není určená pouze ženám. Muži ji možná budou číst trochu jinak, přece jen jsou hrdinkami samé ženy. Co tedy kniha ukáže ženám a co naopak mužům?
Navzdory všem snahám přesvědčit veřejnost, že ženy jsou stejné jako muži, platí stále, že máme odlišné vidění, prožívání, rozhodování a jednání, také jsme jinak nastaveni ke stresu. Už jenom skutečnost, že ženy mají třikrát větší řečovou oblast v mozkové kůře, ukazuje na rozdílnost vyjadřování. Muži méně mluví, víc jednají, někdy zbrkle. Ženské hrdinky jim ale také mohou poskytnout návod.
V knize vedete rozhovor s Klárou Mandausovou, která je novinářka a předpokládá se, že otázky bude pokládat ona. Vy si je ale kladete vzájemně. Co že jste zvolili tuto netradiční formu rozhovoru? A jak se vám spolupracovalo?
My jsme se dohodli předem, že to tak provedeme, právě s ohledem na to, že ženský
pohled na řadu věcí je jiný než mužský, a věřím, že nám to vyšlo. Pro mě to byly velice
příjemné rozhovory a jako děti v Montesori škole jsem měl dojem, že si hraju a říkáme
tomu práce a ona to skutečně práce je, spojená s hravou radostí.
Jakou roli v knize hraje Alena Večeřová Procházková?
Alenku jsme poprosili, aby jako aktivně pracující psychoterapeutka okomentovala jednotlivé příběhy právě pod zorným úhlem své klinické zkušenosti, což se, věřím, zdařilo. Každý příběh sám o sobě je nosný, komentář mu ale dodá další rozměr.
Co kluci, taky to podle vás někdy nemaj lehký?
Pro mě a moji generaci byl kultovním autorem v této oblasti Jack London, některými úskalími adolescence nás prováděly Foglarovy knihy, například Boj o první místo, archetyp hrdiny najdeme v řadě současných povídek a románů. Nicméně my, muži, vesměs vždycky víme ze všech nejlíp, jak si počínat, a nenecháme si do toho mluvit nikoho zvenčí. Proto asi také své stresy prožíváme hůř a umíráme o sedm let dřív než holky.
Medailonky autorů
RADKIN HONZÁK (* 1939)
je psychiatr, publicista a vysokoškolský pedagog. Působil v psychiatrické léčebně v Kosmonosech, Psychiatrické nemocnici v Bohnicích, v centrech IKEM a Remedis a jako asistent Ústavu všeobecného lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Propaguje psychosomatický přístup k pacientům a pravidelně se vyjadřuje k současnému dění ve společnosti. Je autorem několika knih. Rád tráví čas s rodinou v Praze, kde žije, i na chalupě.
KLÁRA MANDAUSOVÁ (* 1968)
je novinářka. Pracovala v deníku MF Dnes, časopise Marianne a v současné době je
editorkou magazínu Nové proměny bydlení a redaktorkou Krásného roku. Vydala několik knih, mimo jiné román Slunečnice, sbírky fejetonů My dokonalé a Holky s voctem a podílela se na knize MUDr. Jana Hnízdila Příběhy obyčejného uzdravení. Žije s dcerou Kristinou střídavě na okraji Prahy a v Rychnově nad Kněžnou, kde bydlí její partner Roman. Ráda lyžuje, chodí po galeriích, loukách, horách a hladí zvířata, obzvlášť svoje dva kocoury.
ALENA VEČEŘOVÁ PROCHÁZKOVÁ (* 1971)
je psychiatr a psychoterapeutka, lektorka vzdělávání v psychoterapii a v psychosomatice a supervizorka. Pracovala v Psychiatrické léčebně v Bohnicích, v psychiatrických ambulancích a v současné době má vlastní praxi. Je spoluautorkou několika učebnic, mimo jiné Diagnostika a terapie duševních poruch nebo První pomoc v psychiatrii, které napsala spolu s Karlem Duškem. Pravidelně přispívá do Psychologie.cz. Má tři děti a s manželem žije v Praze–západ. Miluje hudbu a cestování.
Text: Kateřina Žídková
Foto: Robert Tichý
