Samotný název tohoto komiksu je však maličko zavádějící. BB Art se totiž rozhodl využít jména známého seriálu Babylon Berlín, jenž vychází z Kutscherova románu Mokrá ryba. Seriál se však na mnoha místech od původní knižní předlohy odklání, zatímco komiksová adaptace Arneho Jysche je více méně Kutscherově Mokré rybě věrná. Název však prodává a Babylon Berlín bezesporu upoutá daleko větší množství čtenářů, než právě Mokrá ryba a tak je tento krok nakladatelství BB Art vcelku pochopitelný.
Stejně jako Volker Kutscher i Arne Jysch nás v této knize zavádí do Berlína na přelomu 20. a 30. let. V té době se jednalo o město mnoha protikladů. Narůstající chudoba a nezaměstnanost stojí v ostrém kontrastu s výstřelky a požitky velkoměstského nočního života. Nablýskaný povrch tak stejně jako kdekoliv jinde ukrývá bídu a trápení obyčejných obyvatel, jenž usilují o lepší život. Zároveň to byla i doba organizovaného zločinu i politického extremismu. Metropolí se tak čím dál častěji zmítají nepokoje, které postupem doby povedou k neodvratnému vyústění, které známe z dějin snad všichni.
A právě do této nelehké doby situoval Kutscher svou šestidílnou kriminální sérii, z níž vychází i tento komiks. Avšak na rozdíl od svých kolegů, kteří píší klasické detektivní příběhy, se Kutscher musel daleko více zaměřit na samotnou historii a získat dostatek historických rešerší, aby byla jeho románová sága uvěřitelná. A právě to se Kutscherovi podařilo opravdu na výbornou. Asi jen marně budeme hledat román v poslední doby, který by měl tak hutnou a uvěřitelnou atmosféru, jako právě Kutscherovy knihy. Autorovi se podařilo takřka neskutečným způsobem zachytit atmosféru tehdejší doby. Na jedné straně si tak budeme užívat bouřlivých večírků, kde tekl alkohol proudem a šňupaly se hromady kokainu, a na straně druhé se budeme propadat do marasmu chudých a vyšetřovat neradostné zločiny, se kterými se bude muset mladý ctižádostivý komisař Gereon Rath vypořádat.
Arne Jysch tak stál rozhodně před nelehkým úkolem, převést do 200 stánkového komiksu příběh, jenž má v původní knižní podobě přes 600 stran, je napěchován hutnou atmosférou, skvěle pracuje s postavami a samozřejmě nabízí i velice zajímavou detektivní zápletku. Všechny tyto aspekty se Jyschovi podařilo zachytit na výbornou a výsledkem je více než důstojná komiksová adaptace knihy, která se již stala fenoménem.
Je samozřejmě jasné, že vzhledem k rozsahu i použitému médiu se někde muselo trochu škrtat. Jysch se tak zaměřuje především na hlavní dějovou linii týkající se vyšetřování neznámého mrtvého z řeky a událostmi, které na něj navazují. Naopak jsou relativně upozaděny části týkající se politiky a půtek s komunisty a nacisty. Stejně tak dostávají daleko méně prostoru ženy, se kterými je Gereon ve styku a které hrají v původní knize velice důležitou roli. V případě komiksu je vše sice naznačeno, ale to nejdůležitější se odbude na pár panelech a opět se vracíme k hlavní dějové linii.
Milovníci akce a divokých přestřelek se tentokrát budou cítit asi trochu uchuzeni. Babylon Berlín totiž staví především na atmosféře, samotných postavách a dialozích. Samozřejmě i zde na nějakou tu akci dojde, rozhodně se však nejedná o nejdůležitější části knihy. V tomto ohledu má patrně nejblíže k nedávno vydanému Nestoru Burmovi a jeho Mrtvému na mostě Tolbiac. Na rozdíl od něj je však Babylon Berlín daleko propracovanější a čtenářům nabízí působivější a hlubší zážitek.
Pochvalu si bezesporu zaslouží i samotná Jyschova kresba. Ten v případě Babylonu Berlín pracuje kromě samotné perokresby především s odstíny šedi, které dodávají celému příběhu správnou noirovou atmosféru. Kresba a vůbec celkové grafické pojetí tohoto románu na sebe navíc nestrhává zbytečně příliš pozornosti a nechává naplno vyniknout samotný příběh.
Hodnocení
Babylon Berlín je tak bezesporu jednou z nejpodařenějších komiksových adaptací posledních let. Jyschovi se na relativně malém prostoru podařilo perfektně zachytit atmosféru a vyznění původní knižní předlohy. Ať tedy patříte k příznivcům detektivní literatury, či nikoliv, tento komiksový počin byste si rozhodně neměli nechat ujít.
Autor: Petr Čapek