Tip na dárek: KÁVOVÁ EDICE PRO KNIHOMOLY – sleva 20 % jen do 22.11.

Recenze: Bodyguardka

archiv revue
Katherine Center je americká spisovatelka, které se podle všeho přezdívá královna pohodových romancí. V České republice vydala již šest knih a její nejnovější je právě Bodyguardka, kterou vydalo nakladatelství Motto. Získalo si tak množství čtenářek, které mají v oblibě lásku, romantiku, humor i drama s thrillerovými prvky.
Dílo je psáno v ich-formě, z úhlu pohledu hlavní hrdinky Hanny. Styl psaní je čtivý, velice příjemný a autentický. Skutečně věříte, že jej napsala mladá žena, která se živí jako bodyguardka.

Hanna Brooksová je sice menšího vzrůstu, ale má výcvik, díky kterému dokáže zvládnout i dospělého muže, o tolik vyššího a mohutnějšího než je ona sama. Ke všemu má zabijácké instinkty, je přemýšlivá a svou práci bere opravdu vážně. Je to žena do nepohody, která zaměstnáním žije a osobní život odkládá na poslední místo. Nikoho k sobě nepouští, k čemuž má z minulosti důvody, ale když se přece jen otevře, okouzlí vás.

Všechno to začíná poměrně tragicky. Hanně zemřela maminka a ačkoliv si nebyly blízké, je pro ni těžké se se ztrátou vyrovnat. Hlavně Hanna neví, jak na to. Truchlit jí přijde nepatřičné, protože se její matka nechovala zrovna jako milující maminka, ale stejně tak nedokáže zapomenout. Ke všemu ji čeká i milostná tragédie, ze které má problém se dostat, protože jí bývalý milenec uštředří pár dobře mířených ran. A když pak získává práci jako bodyguardka populárního atraktivního herce, musí se hodně držet, protože s Jackem to není jednoduché... I to, co se na první pohled zdá jako práce, ze které Hanna vylítne z kůže, se nakonec stává něčím mnohem víc...

Náročnější čtenáře neptoěší, že spisovatelka inklinuje k dramatizování a využívá šokujících či dojemných situací, aby si získala pozornost. Z počátku to moc nefunguje, protože Hannu neznáte a rovnou s ní máte prožívat ztrátu, která ji potkala. Ke všemu sama Hanna se ve svých emocích těžko vyzná a klasicky netruchlí. Ovšem není to jediný srdcervoucí okamžik, kterého se dočkáte. I Jack skrývá působivé tajemství a ke všemu i závěr je dost silný, aby vás zasáhl. Zkrátka takových dramatických scén je na poklidnou romantiku víc, než byste čekali, a jestli nemáte chuť na účelovější dramatizování, nemusí se vám kniha tolik líbit.

Na druhou stranu vyvažuje tyhle katastrofické chvíle humor i nepřehnaná romantika. Legrace je všudypřítomná a jelikož Hanna je uzavřená a holduje spíše suchému humoru, tak většinu zábavy musí odvést a zařídit právě hvězdný Jack. Ten je případ sám o sobě a není možné si herce neoblíbit. Je to skutečně ryzí mužský, který dokáže překvapit, má srdce na správném místě a tajemství, které skrývá, ho drásá natolik, že se opravdu rozdává. Jeho rodina je velice milující stejně jako on a o to příjemnějším se pak pobyt Hanny na venkově stává.

Romantická linie není úplně v režii milostných románů. Nedočkáte se scén pro dospělé, což mnohé může zklamat, ale naopak potěšit ty, kteří mají erotiky už dost. Romantika je nevtíravá, přirozená a velice příjemná. Někdy tedy okořeněná dramatizováním a napětím, jindy trochu pokažená urychleným stylem. Ten se objevuje především v úvodu, kdy se autorka snaží vyhnout nadbytečnému natahování příběhu, a poté v polovině, kdy jako by jí docházely možnosti. Poté se však dostává do druhé poloviny, kde chytá druhý dech a drama se rozjíždí znovu v energičtějším stylu.

Šikovné je, že ačkoliv jsou některé zápletky opravdu účelově dojemné, tak má autorka svůj děj promyšlený a dokáže vás příjemně překvapit. Vrací se k okamžikům, které jsou zdánlivě nedůležité, umí pracovat s textem i detaily a překvapit. Autorka se zabývá dokonce i několika závažnými tématy, mezi které spadá stalkerství, vážná choroba, nevěra, násilí, ohrožování na životě, mezilidské vztahy, alkoholismus, panické záchvaty, noční můry a další. S ohledem na žánr nejsou náměty propracované hlouběji, ale i tak potěší a zaujmou.

U Bodyguardky se budete dobře bavit a dokáže vás i okouzlit. Příběh je vhodný pro nenáročné čtenářky, které touží po poutavé romanci s důvtipným námětem.

Osobně jsem měla velký problém dostat se přes začátek, protože nemám ráda srdceryvné romány. Těšila jsem se na humor a nemile mě překvapily hned dvě nepříjemné až tragické situace, se kterými se Hanna musela poprat. Její charakter mě bavil, byla přímá a svá. Jack byl naprostý miláček. Četla jsem dál především proto, že mě zajímalo, jakým způsobem Katherine Center námět ztvární. Bylo to líbivé, i když na mě někdy až přílišně dramatické a účelové. Dala bych přednost přirozenější romanci bez napínavých záměrných odboček. Ale i tak na mě dokázala některými tématy udělat dojem. Jackovo tajmeství mi vyrazilo dech, to bylo opravdu působivé a nečekané. Nakonec se mi kniha líbila a užila jsem si ji. Mohu doporučit jako zábavné čtení, které dokáže vtáhnout, zaujme a pobaví.

Autor: Chensie Ips
Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Související produkty

Bodyguardka

4.0 1
od 279
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.
zanechte komentář (zprávu)

Nejnovější články

Možná jste o Abhejali Bernardové dosud neslyšeli, a my bychom to rádi napravili. Tahle inspirující žena jako desátý člověk na světě dokončila výzvu „Oceans Seven“. Je první člověk pocházející ze země bez moře, každou přeplavbu navíc zvládla na první pokus. Pracuje jako překladatelka a šéfka nakladatelství Madal Bal. Je také mistryní ČR v běhu na 100 km a 24 h, od 18 let se věnuje meditaci. O svých výpravách nejen po světě, ale hlavně do vlastního nitra, napsala knihu Dokud voda neskončí. Nedávno vyšla i audiokniha, kterou namluvila Tereza Bebarová.
V sobotu 16. listopadu jste se mohli v Ostravě setkat s Karin Krajčo Babinskou, autorkou knižní novinky Čarodějky, která se konala v DOMĚ KNIHY KNIHCENTRUM.cz. Autorku doprovodil Richard Krajčo.
„Manžel je Nebesy. Žena je Zemí. Manžel je sluncem, což jej činí stálým, jako je ona jasná koule. Žena je měsícem, ubývajícím a mizejícím, ale nevyhnutelně slabým. Nebesa jsou uctívána na obloze nad námi, země je dole, špinavá a šlape se po ní.“ – citace z knihy, str. 196 –