BLACK FRIDAY = čtení a zábava od 39 Kč

Recenze: Bojoval jsem v řadách Wagnerovců

archiv revue
„Wagnerova skupina je fantomová, za její řízení ani skutky veřejně nikdo nenese odpovědnost.“ – citace z knihy, str. 14 –

Bývalý důstojník parašutistů sovětské letecké armády, který se věnoval boxu a kickboxu, Marat Gabidullin, nebyl rozhodně žádným mazánkem. Po odchodu z ruské armády se dostal do křížku se zákonem, a dokonce strávil nějaký čas za katrem. V dobách velké osobní krize se uchýlil k alkoholismu, a právě kvůli takovýmto škraloupům a neschopnosti uznávat nekompetentní autority měl cestu do armády nadobro uzavřenou. Pak však svitla naděje v podobě možnosti sloužit jako námezdní voják armády spadající pod tzv. Wagnera. Jenže je tu háček. Spolek těchto žoldnéřů stojí mimo právní rámec Ruska a podobná uskupení jsou v zemi zakázaná, ač jsou právě Putinem hojně využívána, avšak oficiálně prostě neexistují. Tohle ovšem běžný voják neřeší. Ten řeší pouze fakta – že může bojovat za svou vlast a že je za to patřičně zaplacen. Ani Marat na tom ze začátku nebyl jinak. Až později, po hrůzných zkušenostech, mu to všechno začalo hlodat v hlavě...

Spolek je dle slov Marata dobře strukturalizovaný, skládá se ze všech klasických vojenských jednotek, ale na rozdíl od oficiální armády zde nejsou zavedeny hodnosti, jenom jasně definované funkce každého jedince.

Sám Marat Wagnera stále vidí jako sílu dobra, stavící se proti zhoubě ozbrojených povstalců nebo islámských radikálů, a bojující proti světovému imperialismu. Nicméně se v něm bije dvojakost tohoto spolku, který, ač udělá jako první tu pověstnou „špinavou práci“, tak i přesto není jeho země schopna se za něj a jeho soukmenovce postavit, ani je, v případě vítězství, honorovat. To byl také hlavní důvod, proč od Wagnerovců odešel a proč se rozhodl sepsat tyto „paměti“.

Kniha Bojoval jsem v řadách Wagnerovců je o vlastních vzpomínkách, o vyprávění o válečných dobrodružstvích, ale hlavně se snaží čtenáři vysvětlit, jak Rusko tyto žoldnéry využívá k prosazování svých zájmů v zahraničí, i když jejich existenci oficiálně zamlčuje. Wagnerovci fungují jednoduše jako taková stínová ilegální Putinova armáda, o které se však v médiích mluví jen v těch nejhorších barvách.

Oceňuji, že Marat netvrdí, že by jako žoldnéř měl být hrdinně opěvován za to, že bojuje ve jménu pokroku a humanismu, ale přiznává, že byl s jednotkou často vyslán i tam, kde plnil úkoly zcela sprosté a naprosto pochybné. Totálně nesouhlasí s válkou vedenou s Ukrajinou, kterou sám nazývá bratrským národem. V tomto a v mnohém dalším otevřené dehonestuje moskevskou vládu. Nečekejte však zpověď kajícného může, který svých činů lituje. Takový Marat není a vlastně ani být nemůže. Ne, pokud vykonával takovouto „práci“. Cílem knihy je prostý fakt = dát světu vědět, že Wagnerova skupina opravdu existuje, ačkoliv její existenci samotný ruský režim velkoduše popírá.

Autor: Denisa Šimíčková

Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.
zanechte komentář (zprávu)

Nejnovější články

Možná jste o Abhejali Bernardové dosud neslyšeli, a my bychom to rádi napravili. Tahle inspirující žena jako desátý člověk na světě dokončila výzvu „Oceans Seven“. Je první člověk pocházející ze země bez moře, každou přeplavbu navíc zvládla na první pokus. Pracuje jako překladatelka a šéfka nakladatelství Madal Bal. Je také mistryní ČR v běhu na 100 km a 24 h, od 18 let se věnuje meditaci. O svých výpravách nejen po světě, ale hlavně do vlastního nitra, napsala knihu Dokud voda neskončí. Nedávno vyšla i audiokniha, kterou namluvila Tereza Bebarová.
V sobotu 16. listopadu jste se mohli v Ostravě setkat s Karin Krajčo Babinskou, autorkou knižní novinky Čarodějky, která se konala v DOMĚ KNIHY KNIHCENTRUM.cz. Autorku doprovodil Richard Krajčo.
„Manžel je Nebesy. Žena je Zemí. Manžel je sluncem, což jej činí stálým, jako je ona jasná koule. Žena je měsícem, ubývajícím a mizejícím, ale nevyhnutelně slabým. Nebesa jsou uctívána na obloze nad námi, země je dole, špinavá a šlape se po ní.“ – citace z knihy, str. 196 –