Pro citlivé povahy, kterým vadí násilí a explicita, tato kniha určitě není. Autorka se s tím opravdu nepáře a pěkně vám to rozpitvá, stejně jako Nita pečlivě pitvá mrtvoly nepřirozených.
Nita je velmi asociální, v životě nepoznala nic jiného než rodiče a pitvání. S lidmi mluví, jen když musí. Otce dlouho neviděla a její matka jí nosí těla mrtvých nepřirozených, jako jsou například jednorožci, kappy a zannie. Nita pitvání miluje a užívá si každou část této práce. Vůbec jí to nedělá problém, tedy do té doby, dokud ji matka nepřivede domů živého chlapce a přikázala Nitě oddělit kus chlapce zaživa. Nita nesnese jeho zoufalství, křik a prosby o pomoc a pomůže mu utéct, což se jí ošklivě vymstí a ona sama skončí na jednom z nejhorších černých trhů jako položka na prodej.
Kniha mě už od začátku rychle vtáhla a nemohla jsem ji odložit. Je psána jednoduchou, čtivou formou. Na to, že se příběh odehrává jen na pár místech a po dlouhou dobu je Nita držena v kleci, stále se něco děje, člověk je pořád v očekávání, napětí. Krásně se v této knize ukazuje, že nic není černobílé a že v těch nejhorších momentech v sobě i dobrý člověk nalezne kousek té „zrůdy“ anebo naopak někdo, kdo se jeví jako příkladný netvor, ukáže, že má také svůj příběh a své zásady.
Kniha Do morku kostí byla plná napětí a pořád mě nutila číst dál a dál. Dočkala jsem se i zajímavého zvratu. Na závěr rozhodně autorka věděla, jak čtenáře navnadit na pokračování, po kterém jistě sáhnu, až se dostane do našich českých knihkupectví.
Autor: Niki
Správa cookies
Webové stránky používají k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklam soubory cookie. Využíváním našich služeb souhlasíte s používáním cookies.