Dospívající dívka ze zapadlé nigerijské vesnice, dcera chudých rodičů. Po smrti milované maminky se Adunnin otec rozhodne prodat dceru jako manželku starému taxikáři doslova za kus žvance. Není to nic neobvyklého, ostatní dívky v okolí Adunni vlastně závidí, protože o ni bude přeci v budoucnu manželem postaráno. Jenže Adunni je jiná a jak to bývá, „jinak“ smýšlející lidé nemají v životě zrovna na růžích ustláno. Adunni si již ve svém mladičkém věku uvědomuje, že si přeje život žít a ne ho jen útrpně přežívat s přesně a jasně nalajnovanou cestou.

Není nic silnějšího než touha mladého člověka po vzdělání. Staví nás to do situace, nad kterou prostě musím zakroutit hlavou, ten paradox - tam, kde o vzdělání děti stojí a není jim dopřáno, a náš svět, kde některé děti do školy chodí „za trest“. Příběh dokonale vykresluje potřebu vzdělání jako hnacího motoru, prostředku k lepšímu zaměstnání, a tím pádem i lepšímu životu. Vzdělání se stává v tomto případě jedinou možností, jak se vymanit z tradicionálního pojetí postavení žen v (nejen) africké společnosti, kde život ženy naplňuje pouze rodina – manžel, kterého si samy neměly možnost vybrat, péče o děti a domácnost. Co ale když žena stojí o to dokázat ve svém životě mnohem víc? Co když si jednoduše nepřeje ve svých pubertálních letech vdát se za postaršího pána a plodit mu děti, ale touží po poznání, vědění a nebo jen prostém dovádění v dětských hrách?

Začíná boj. Boj za sebe sama, za schopnost rozhodovat o své vlastní budoucnosti, o svých vlastních činech. Je potřeba postavit se za svou osobnost, za své sny a tužby a získat tzv. sílící hlas, který by pomohl nejen Adunni, ale i ostatním dívkám v obdobné situaci. Je však otázkou, zda její hlas někdo uslyší, zda ho někdo vezme na vědomí a bude ho řešit. Jelikož se příběh odehrává v současné době, nejspíše bychom měli všichni otevřít naše zaslepené oči…

Autorkou knihy je mladá spisovatelka Abi Daré pocházející právě z Nigérie. Měla to štěstí, že její rodiče pochopili sílu vzdělání a své dceři ho dopřáli opravdu přehršel. Čí hlas by mohl být silnější než ženy pocházející z místní komunity? Ze srdce si přeji, ať jej vyslyší co možná nejvíce lidí, kteří mohou být ve věci ku prospěchu.


Autor: Denisa Šimíčková