Autor je z Norska a i přesto, že vyrůstal na statku pod horami, do přírody jej to vůbec netáhlo a netáhne. Mnohem raději si užívá ruchu velkoměsta s jeho kavárnami s číšníky. Záhy však zjišťuje, že všichni jeho známí mají na sociálních sítích fotky z hor a raději vyráží do přírody než na pivo. Proto se rozhodne zjistit, co na tom lidé mají…
Kniha je rozdělena na dvě větší části v podobě dvou pokusů o to si zamilovat hory. Úvodní kapitoly vysvětlují Areho postoje – zabývají se především věcmi, čemu nerozumí. Je tedy skeptický, ale zároveň je odhodlaný zjistit, jestli na těch horách opravdu něco je.
„Lidé, kteří byli dřív čilí a bystří, teď naprosto vážně pronášejí výroky typu:
„O letošní dovolené pojedeme na hory a budeme putovat od chaty k chatě.“
Tomu se neříká dovolená. Šlapat na horách od chaty k chatě je v lepším případě tento typ dovolené, který sestává výhradně ze dvou nejotravnějších aspektů dovolené: z balení a přepravy.“ (str. 22)
První autorův pokus v podobě cesty do národního parku Jotunheimen začíná nákupem drahého turistického oblečení. Následuje cesta lesem a mnoho návštěv turistických chat. Popis jejich atmosféry čtenáře zaručeně rozesměje a mnohým určitě připomene atmosféru letních táborů nebo lyžařských výcviků. Co se týče přírody, tu Are a jeho partnerka (Dokumentaristka) příliš nedoceňují, a to hlavně kvůli nepříznivému počasí. V závěru mění plán a vydávají se na jedno turisticky oblíbené místo, které však neuznávají zarytí turisté.
Druhý autorův pokus je pak zaměřen na běžky a odehrává se v národním parku Hardangervidda. Vyprávění o návštěvách chat i zasněžené krajině je v tomto případě ozvláštněno dalšími dvěma členy výpravy, přičemž jeho mužská část je Obavátor a Ane vyráží zase s velmi starou výbavou. Tato na jednu stranu nesourodá čtyřka tak zažívá mnoho dobrodružství a užívá si i jedinečných chvil například u doutníku.
Hory peklo ráj je zajímavá kniha, která představuje velmi skeptický pohled na horskou turistiku. Na začátku mě čtení hodně bavilo a smála jsem se u něj (cesta lesem ve stylu kořen, kořen, kořen), ale časem už mi přišlo takové jednotvárné. S autorem jsem se příliš neztotožňovala, sama mám skvělé zážitky z Ukrajiny, a i ty borůvkové knedlíky jsem si o letošní dovolené na jedné horské chatě opravdu vychutnala. Na druhou stranu chápu jeho výsměch i záměr napsat takovou knihu. I když bych si ji podruhé už nepřečetla, rozhodně mě nalákala navštívit Norsko. Takže milovníkům severu ji rozhodně doporučuji!
Are Kalvø (nar. 1969) je přední norský komik a satirik, který se už přes dvacet let věnuje žánru stand-up comedy. Je rovněž autorem muzikálů, revue, opery a jedenácti knih na různá témata, jako jsou náboženství, politika, fotbal nebo trávení volného času. Díky tomu si získal široké publikum i spoustu chvály, dostal mnoho cen a někdy trochu kartáč. Často píše o tématech, o kterých toho moc neví. Teď píše poprvé o něčem, čemu nerozumí vůbec. Je patrně jediným člověkem na světě, který se nechal vyfotografovat na proslulém skalním masivu Preikestolen a nevztahoval přitom ruce k nebi.
Autor: Jana Langerová
Hodnocení: 75 %
