Hlavní hrdinka Liška je laskavá, odvážná, ale zároveň poznamenaná svými traumaty a tím, že musí svou magii v přísně náboženské vesnici potlačovat. Její cesta k přijetí sebe sama patří mezi nejsilnější motivy knihy. Lešij je mocný, chladný a lehce arogantní osamělý strážce lesa, který se ze startu může zdát jako velice nesympatický. Dialogy Lišky a Lešije mají šmrnc a humor. Osobně mě romantická linka tolik neoslovila, ale ocenila jsem jejich postupné sbližování a získávání jejich důvěry.
Vedlejší postavy knihu opravdu oživují – od svérázného domu přes duchy až po tajemné dítě, které není tak úplně dítětem. Každá z těchto postav působí odlišně a dodává příběhu barvitost. Jen škoda, že o některých z nich se nedozvídáme víc, protože by si zasloužily prostor.
Co se týká tempa vyprávění, tak první dvě třetiny se nesou v pomalém, budovatelském rytmu, který krásně podkresluje atmosféru, ale zároveň může zkoušet čtenářovu trpělivost. Finále pak přichází náhle, je akční a emotivní, ale také trochu uspěchané. Přesto závěr působí silně, a i když je místy předvídatelný, k příběhu se hodí a zanechává správný dojem.
Celkově jde o velmi atmosférickou fantasy, která zaujme krásně vykresleným světem, slovanskými mýty a motivem nalezené rodiny. Romantická linka sice není nejpřesvědčivější, ale kniha to dohání prostředím, vedlejšími postavami a metaforickým přesahem. Kniha Kde ještě leží tma rozhodně stojí za přečtení.
Nikol
