Název Kufr pana Lederera nese kniha českého autora Jana Jelínka. Ten se narodil v roce 1940 a kvůli původu své židovské matky byl po celou dobu válku ukrývaným dítětem. Ani později nebyl jeho život růžovějším. Jan Jelínek dostal nálepku „syna kapitalisty“, proto přijímací zkoušky na FAMU, které úspěšně složil, nakonec stejně neznamenaly přijetí do školy. Živil se jako pomocný dělník či metodik, později jako kameraman-dopisovatel ČST. Po roce 1968 začal pracovat jako dramaturg v Krátkém filmu Praha. Na svém kontě má nyní už více než pět knih.
Hlavním hrdinou knihy Kufr pana Lederera je židovský chlapec Pavel Lederer, syn bohatého a úspěšného prvorepublikového továrníka s usněmi a botami. Pavlův osud sledujeme od nejútlejšího dětství. Aby měl Pavel co nejlepší vzdělání a mohl jednou převzít otcovu firmu, je vyslán na studia do Anglie. Během letních prázdnin, které tráví doma, pak potkává svoji první a zároveň osudovou lásku Hanu. Vzájemně je pojí čím dál pevnější pouto, navzdory nevoli dívčiny matky. Atmosféra ve společnosti však každým dnem houstne, a když jednoho dne gestapo zabuší na dveře Ledererovy vily, Pavel se rozhodne pro okamžitý útěk. Za dramatických okolností se dostává přes hranice, aby pak našel útočiště v Anglii u československé bombardovací perutě RAF. Po válce na Pavla čeká kufr s rodinnými cennostmi, který pro něj schoval jeho otec. Najde Pavel tento kufr? Přežil válku někdo další z rodiny? Podaří se Pavlovi nalézt Hanu a znovu se s ní setkat?
Jan Jelínek vypráví dění chronologicky. Po většinu doby skrze vypravěče především o Pavlovi. Místy ale můžeme číst krátké kapitoly se střípky ze života i o dalších postavách, jež se v průběhu dění v knize objevují. Vše autor podává srozumitelnou a nenáročnou formou.
Dalo by se říci, že román je koktejlem namíchaným z mnoha ingrediencí. Postupem stránek a kapitol jako by autor přecházel z jednoho žánru do druhého. Životopisné ladění je přetaveno ve válečný román, který se později na několik kapitol stává dobrodružným čtením, když Pavel zažívá svoji „robinsonovskou“ epizodu. Překvapivě se autor odvažuje nabídnout i erotickou část, aby poté do cílové mety dorazil v dresu společenského románu. Ne vždy spolu tyto části souzní, ne pokaždé se autorovi daří čtenáře přesvědčit. Hlubšímu vhledu do nitra postav se autor také spíše vyhýbá. Klouže po povrchu a mnoho stěžejních momentů přechází v ději jen jaksi mimochodem v krátké zmínce. Tím se mu ovšem zase daří vyhnout se velkým obloukem jakémukoliv zbytečnému patosu a sladkobolnosti.
Kufr pana Lederera stojí v každém případě za přečtení, protože přináší zajímavý a čtivý příběh, který čtenáře upoutá a nepustí ho dříve, než s otočením poslední stránky.
Autor: Eva Šamánková
