Recenze: Moje sestra lže

archiv revue
Hlavní hrdinkou příběhu je zkušená pediatrička Lilian, které se však obrovskou chybou zbortí profesní sen. Trpí svým selháním a přenáší to také do svého soukromého života.
Manžel Caleb, úspěšný ortoped, tráví čas raději v práci, než aby věnoval svůj volný čas úzkostlivé a věčně popudlivé manželce a čtyřměsíční dcerce. Právě i nedávný porod Lilian stále ubírá sil, přepadávají ji silné změny nálad, které doprovází poporodní deprese.

Lilian se po dvou letech, kdy spolu ztratily kontakt, schází se svou milovanou mladší sestrou Rosalii. Bohužel mají sestry smůlu v tom, že má jejich automobil nehodu. Lilian utrpí poranění mozku, Rosie je na tom podstatně hůře, přežije, ale trpí tzv. capgrasovým syndromem, kdy věří, že její blízcí jsou identicky vypadající podvodníci. Nejvíce to odskáče právě Lilian a Rosienin snoubenec Daniel. Jenže, ona nehoda nebyla tak možná náhodnou. Lilian se pouští do pátrání po minulosti své sestry, jež je zahalena rouškou tajemství. Co stálo za jejich rozlukou? Proč k ní vůbec došlo? Kdo za nekomunikaci mezi sestrami nese vinu? Nic není takové, jak se na první, ani druhý pohled zdá. Sestřinu minulost halí mlha plná otazníků.

„Každá chyba člověka poznamená. Jenže to nezbytně nemusí být špatně.“ – citace z knihy, str. 232 –

Americká spisovatelka Bradeigh Godfrey je lékařka, věnující se péči o válečné veterány s různou úrovní invalidity. Právě znalosti v medicíně, především z oboru neurovědy, zúročila i v tomto skvělém psychologickém thrilleru, který jsem slupla jako malinu za dva večery.
Moc se mi líbil popis zvláštního pouta mezi sestrami, jehož kořeny sahaly hluboko do dětství obou žen. Dá se říci, že už od raných let se mohly spoléhat pouze jedna na druhou, nikdo jiný jim potřebný čas nevěnoval. Rovněž mě posadil na zadek pohled Rosie na nefunkční partnerské vtahy, které vedla a moc dobře o tom věděla, jen netušila, jak se z téhle šlamastiky vymanit.

„Je snadné odsuzovat lidi za to, že zůstávají v dysfunkčních vztazích, ale pokud někdo nezažil omračující strach z osamění, nemůže nikdy pochopit tu nutkavou potřebu někoho mít, a to za jakoukoli cenu.“ – citace z knihy, str. 191 –

Nepředvídatelné rozuzlení v závěru románu Moje sestra lže mě dostalo. Ač jsem už tak nějak tušila, co se skrývá pod rouškou tajemství, stejně mě konec nadmíru udivil. Parádní krimi detektivka, ve které by psychiatrické vyšetření potřebovali všichni zúčastnění.

Autor: Denisa Šimíčková
Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Související produkty

Moje sestra lže

0.0 0
od 319
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.
zanechte komentář (zprávu)

Nejnovější články

Na první pohled mě uchvátila obálka a anotace knihy mi slibovala přesně to, v co jsem doufala. A taky jsem to dostala, dokonce mnohem víc. Žádné takové fantasy jsem ještě nečetla, a to jsem celkem zvyklá na krvavé scény z různých severskýchPro citlivé povahy, kterým vadí násilí a explicita to určitě není. Autorka se s tím opravdu nepáře a pěkně vám to rozpitvá, stejně jako Nita pečlivě pitvá mrtvoly nepřirozených.
V pondělí 16. prosince jsme měli v Domě knihy vzácného hosta. Do Ostravy přijel na besedu MUDr. Tomáš Šebek, který zde představil svou knihu Objektivní nález: Moje nejtěžší mise.
Vyhrajte TraDiář 2025, který je určen pro všechny milovníky tradic, hodí se do každé rodiny – pro maminky, babičky i pro ty, kteří děti nemají. Pro všechny, kteří rádi používají tištěné diáře a chtějí se dozvědět něco víc a pomocí tradic se znovu napojit na přírodu a komunitu lidí kolem sebe. Čeká na 4 výherce!
Prémiový obsah
číst více