Matka a syn
Monika Kolářová dělala vždy všechno správně, prostě tak, jak se má a jak se očekává. Když otěhotněla, vzala si otce svého dítěte, sestěhovali se, vychovávali syna podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a společně dřeli, aby se měli dobře. Mají rodinnou firmu, jsou při penězích, prostě pohodička klídeček. Její život se ale převrátí naruby poté, co se její syn Honza předávkuje neznámou látkou a jednoduše se chová nevyzpytatelně, mnohdy až paranoidně a prostě to začne uvnitř rodiny všemožně vřít. Moc tomu nepřidává ani Honzova partnerka Sandra, na kterou je až příliš upnutý a které plní všechna její drahá přání. Tak se ve spirále nečekaných událostí ocitne Honza. Zkouší nové věci, nechce zklamat pracovité rodiče ani náročnou partnerku a sám se v tom všem ztrácí. Útěchu hledá v drogách jako formu úniku od reality, a myslí si, že to má pod kontrolou. Jenže tohle si myslí každý feťák…
Skutečný příběh
Příběh plný silných a syrových emocí nemůže nechat čtenáře chladným a myslím, že mnoho lidí si díky přečtení promluví se svými dětmi o drogách a rizikách, které jsou s nimi spojeny. Příběh nepůsobí mravokárně, ale popisuje víceméně rozpad rodiny kvůli drogové závislosti a jaké to je, když se to stane zrovna ve vaší spořádané rodině.
Kniha je parádní v tom, že se zde střídají zápisky matky a syna, a tak se před námi rozvíjí celý příběh, ale ze dvou diametrálně odlišných úhlů pohledu. Co mi připadá fascinující, a příběhu dodalo na atraktivitě, je deníkové rozdělení zápisků, kdy matčiny zápisy jsou vedeny klasicky černou barvou, ale ty synovy jsou fialové. Skvěle to sedí k jeho psychice pozměněné užíváním omamných látek. Nápaditou obálku i grafickou úpravu má na svědomí Veronika Kopečková, velmi chválím!
Realita užívání drog
Formou deníkových zápisků mezi lety 2011-2020 se můžete seznámit s rodinou, kterou zasáhla závislost jednoho jejího člena. Nepřikrášlené vyprávění člověka zasáhne a na knihu Můj syn feťák jen tak nezapomene. Vřele doporučuji všem čtenářům, kteří vyhledávají příběhy podle skutečných událostí. Můj syn feťák má co nabídnout a rozvíjí silný příběh, který se žel opravdu stal.
O autorech
Eva Hacalová (*1968) lásku k zachycování lidských příběhů psaním podědila nejspíše po svém otci, jehož povídky vycházely během sedmdesátých let v tisku. Ve chvílích největší bolesti a obav o život svého syna si vedla deník, z jehož obsahu vycházela při psaní knihy Můj syn feťák (2021).
Petr Hacala (*1988) se odmalička zajímal o všechno záhadné a tajemné. Psaní bylo už od školních let jeho velkým hobby. V knize Můj syn feťák (2021) odkrývá své osobní zkušenosti. Prostřednictvím autentické zpovědi hlavního hrdiny chce upozornit na stinné stránky a důsledky užívání drog.
Luboš Hacala (*1984) sám sebe považuje spíše za zapisovatele než spisovatele, protože obvykle jen zaznamenává příběhy lidí kolem sebe. Vystudoval ekonomii a pracuje v oblasti financí. Pod pseudonymem Luboš Panda vydal tituly Jedna z vás (2017) a Hluchavky (2019). Pro třetí knihu Můj syn feťák (2021) spojil síly s dalšími dvěma členy rodiny.
Hodnocení: 85 %
Autor: Iva Lutonská
