Americká spisovatelka Elizabeth Berg (1948) vystudovala literaturu a humanitní vědy a dnes ji známe jako autorku úspěšných románů. Na svém kontě jich má několik desítek a řada z nich získala prestižní ocenění. Někteří literární kritici poukazují na to, že její příběhy zavání sentimentalitou, ale o to víc jsou mezi čtenáři (respektive čtenářkami) oblíbené. U nás již vyšel román Příběh Arthura Truluva, který stejně jako novinka Noc zázraků vydalo nakladatelství Kontrast.
V čem spočívá kouzlo autorčiných knih? Je to neuvěřitelná člověčina, pochopení pro všechno lidské včetně našich slabůstek anebo neskutečná pokora vůči obyčejným věcem? Elizabeth Berg miluje lidi a zcela záměrně si do svých příběhů vybírá na první pohled obyčejné existence. Téměř stoletá paní? Žena marně toužící po dětech? Spokojená mamina malého klučíka? Stařičký pán anebo dospívající dívka se zálibou v morbidních věcech? Ti všichni jsou přece úžasní a jejich život stojí za to, aby ho zvěčnila na stránkách knih.
Noc zázraků nemá hlavního hrdinu. Budeme se setkávat s několika postavami, jimž autorka věnovala podobný prostor. Lucille je osmdesát osm let, ačkoliv ona se cítí na osmdesát šest. Iris se po mnoha letech rozvedla s mužem, který si nikdy nepřál děti. Abby je spokojená matka malého chlapce, která si myslí, že má od života všechno, co si přála. Lucille je aktivní až hrůza, a aby se nenudila, rozhodne se otevřít školu pečení. Iris se přistěhovala do malého ospalého městečka proto, aby nemusela potkávat bývalého manžela, který si našel novou známost a přivedl ji do jiného stavu.
Ačkoliv se všem postavám přihodí něco opravdu ošklivého, ani jedna z nich neztratí chuť do života a víru v lepší zítřky. Všichni si váží toho, co mají, a dokáží vidět krásu i tam, kde by ji nikdo jiný nehledal. Ano, mohlo by to zavánět patosem a sentimentem, jenomže to se nestane. Autorka je poměrně cynická vypravěčka a její postavy si dokáží udělat legraci samy ze sebe. Jsou jízlivé, ironické a jejich hlášky by obstály i v parodii. Autorka vás nebude poučovat, nebude se ve vás snažit vyvolat emoce. Naopak. Její vyprávění je surové a přiznám se, že jsem si občas říkala, že tohle je už přes čáru.
Lucille si nedělá iluze a na férovku vám řekne, co si myslí. Možná vás bude šokovat svou otevřeností, ale je to jen dobře. „Noc zázraků“ je poctivě napsaný román, který vás chytne za srdce. Má lehce pohádkový nádech a jsem si jistá tím, že podobné knihy v poslední době potřebujeme. „Noc zázraků“ netvrdí, že se nemůžeme mít špatně, ale ukáže nám, jak se radovat z průměrnosti, a přesvědčí nás o tom, že i na špatných věcech se dá najít něco dobrého. Noc zázraků je chytré a milé čtení, které ocení všichni, kdo mají rádi příběhy o lidech, co jsou jako my.
Autor: Veronika Černucká
